“ upozorňuje ředitel nemocnice Daniel Rychnovský. „Na případech klientů léčebny dlouhodobě nemocných, která je součástí našeho zdravotnického zařízení, pozorujeme, že zdaleka ne všechno kolem starých lidí je v pořádku. Potíže nastávají především poté, co jsou sice propuštěni, ale jejich stav už vyžaduje zvýšenou péči,“ dodal Rychnovský.
Péče o starého člověka by měla být záležitostí jeho blízkých. Jsou to vsak hlavně instituce, jež zajišťují potřeby seniorů. „Spektrum služeb je sice poměrně široké, ale bohužel není veřejnosti příliš známé a tudíž nejsou možnosti zcela využívány,“ soudí Rychnovský.
V Brně funguje šest městských a šest nestátních pečovatelských služeb poskytujících stravování, denní pobyty, pomoc s hygienou či jednoduché ošetřovatelské úkony. Ve městě působí i dvanáct agentur domácí péče, které garantují komplexní zdravotní péči v domovech svých klientů. Aby byla tato péče hrazena pojišťovnami, musí ji doporučit lékař. Ne všichni to ale dělají. Za úhradu je poskytována také pečovatelská služba. Proto ji někteří starší lidé odmítají, neboť se domnívají, že si to zařídí raději sami, nebo aspoň levněji. „U osamělých starších lidí se pak stává, že se ocitnou doma bezprizorní, v nevyhovujících podmínkách, v těžkém zdravotním stavu,“ uvedla vedoucí sociálního oddělení Dagmar Voráčová.
Nejvíce pak zdravotníci v Brně postrádají ošetřovatelská lůžka. „Mnohé seniory musíme vozit do zařízení mimo Brno, což samozřejmě ne všem vyhovuje,“upozornila náměstkyně pro geriatrii Blanka Vepřeková. „Staří lidé by nejraději pochopitelně trávili poslední období svého života doma. Bohužel za posledních deset let se situace zhoršila a jen málokterá rodina je ochotna a schopna se postarat o své stárnoucí členy. Jedním z důvodů je také to, že je to finančně velmi náročné. Budeme se proto snažit iniciovat změny v legislativě, aby domácí péče nebyla pro rodiny více zatěžující, než péče ústavní,“ dodala Vepřeková.
JIŘINA VESELÁ, Brněnský a jihomoravský den, 10.7.2001