Posílení kompetencí sester!?
Zdravím kolegyně i redakci, v červnovém čísle byl otištěn můj otevřený dopis mluvčímu MZ ČR panu Mgr. T. Cikrtovi. Bylo uvedeno, že jsem se odpovědi nedočkala. Ráda bych vás seznámila s pokračováním, odpovědi jsem se nakonec dočkala, také jsem si všimla ohlasu ve Fóru v zářijovém a říjnovém čísle (děkuji, potěšil mě, doufala jsem, že se někdo ozve). Ve lhůtě 30 dní jsem skutečně odpověď neobdržela.
Nedalo mi to, dost rozhořčeně jsem svůj dotaz zopakovala. Mluvčí se mi sice neozval, ale vedoucí odboru komunikace s veřejností PaedDr. P. Běhounek ano. Pan doktor postoupil mé povídání Bc. N. Müllerové, vedoucí odd. nelékařských povolání a uznávání kvalifikace, u které jsem si dokonce mohla domluvit osobní setkání. Neučinila jsem tak, protože jsem po přečtení její odpovědi získala dojem, že je to přesně to, co jsem četla v novinách a co problém nedostatku sester opravdu nevyřeší. Řeč zaměstnankyně MZ ČR mně přišla velmi odtržená od reality, se kterou se setkává sestra v praxi.
Cituji z její odpovědi: „Na celém světě chybějí sestry a zájem o toto náročné povolání se snižuje také z důvodu rozšiřující se nabídky jiných povolání nebo možnosti práce v zahraničí. V současné době máme připravená řešení na financování vzdělávání sester po ukončené kvalifikaci včetně opatření proti odchodu specialistů mimo obor či do ciziny. Navrhujeme posílení kompetencí sester a také řešíme požadavky na minimální personální vybavení zdravotnických zařízení.“
Snad mi dáte za pravdu, že to není konkrétní odpověď. Kompetence sester - co si pod tím představit??? Mně by stačilo dělat práci, kterou mám uvedenu v náplni práce, a ne suplovat chybějící kolegyně, pracovat bez PZP a NZP. Co je platné znát minimální personální vybavení? Když sestry nejsou, pracují ostatní s přesčasy, že se odslouží třeba pět dvanáctek navíc - koho to zajímá??? Asi nemá cenu pokračovat, známe to všechny dobře. Nedá mi to nezmínit se o tom, že u nás na oddělení (v jedné velké fakultní nemocnici) máme momentálně zavřené 2 pokoje pro nedostatek sester. Končím s přáním hodně sil všem sestrám (i mužského pohlaví), které u tohoto povolání vydrží.
Markéta Gruberová
K zamyšlení pro každou ženu v každém věku
Zdá se, že naši politici jsou podle médií příliš zaměstnaní vlastní soukromou životní situací, že na nás už čas nezbývá. Myslím tím čas na odhlasování pár povolení, která se týkají nás žen. Každá z nás se musela smířit s tím, že cenu antikoncepce a vložek nám určují muži. Rozhodnutí schválení interrupce nám musejí schválit muži… jak podivné. Cenu interrupce také schvalují muži. Co s tím?
Ve Francii, Německu a nyní v USA byla schválena potratová pilulka RU-486. Bylo to již před deseti lety, kdy se osvědčila, a je používána díky své šetrnosti ke zdraví ženy. Jenže u nás opět muži nevědí, zdali to schválit či zůstat u klasických zákroků, které jsou více honorovány. Letos se výše uvedená pilulka měla schválit, ale opět muži rozhodli, že prostě ne. Nám nezbývá nic jiného než jít pod nůž a tučně zaplatit za výkon, který není nutný a navíc nás více ohrožuje na zdraví.
Tabletka RU-486 nesmí být v této zemi používána z politických důvodů. Nejsem politik a nijak svým přesvědčením své zemi neškodím. Marně v této věci hledám onu slavnou demokracii. Je mi 34 let, nesmím používat antikoncepci, neboť by mi vážně mohla poškodit zdraví. Mám dvě krásné a zdravé děti. Vzhledem k užívání léků, které musím nyní brát, není vhodné, abych byla těhotná, a přece nejsem sama, každé z nás se to může stát. Nechce se vám pod kudlu, když víte o lepší metodě? Musíme škemrat u poslanců, ať schválí pro nás lepší řešení? Založme anketu, kdo je pro výše uvedené řešení pilulkou, ať pošle hlas.
Vaše Ivča
4446
Přišla k nám mezi životem a smrtí - ve vigilním kómatu před dvanácti lety. Na prahu života, ve dvaceti letech. Náraz auta, ta osudná vteřina zmařila a převrátila životy jedné rodině. Těžké poranění hlavy s krvácením do mozku a kmene, tonicko-flekční křeče, sériová fraktura pěti žeber, fraktura klíční kosti, hemopneumothorax, bronchopneumonie. Měla provedenu tracheotomii, zavedenu nazogastrickou sondu, byla provedena perkutánní gastrostomie, zaveden permanentní močový katétr. Po několikerém přeložení z odborných pracovišť, kde pro ni již nemohli více udělat, přišla do naší LDN.
Zde nastalo mnoholeté martyrium pro ni a dlouhodobý úkol pro ošetřující personál, který zahrnoval komplexní ošetřovatelskou péči 24 hodin denně. Pacientka ležící, nekomunikující, ale projevující strach nebo pohodu. Články z nedávné doby, které napadaly a odsuzovaly práci zdravotnického personálu v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, byly ostudou novinářské profese. Na tomto případu chci ukázat, že pacientka s vigilním kómatem, trvajícím dvanáct let, rozhodně neměla špatnou péči. Nemám data o průměrné délce života s tímto postižením, ale troufám si i tak říci, že toto bylo jedno z nejdelších, které se kdy vyskytlo.
Zkusím zhruba popsat jeden ošetřovací den. V šest ráno sestra vylije moč ze sběrného sáčku, pacientka dostane teploměr, po změření buďto na lůžku, nebo v mycí vaně odjede do koupelny, kde je umyta, utřena, namazána. Mezitím se jí upraví lůžko, dostane do stomie snídani, léky, tekutiny, je napolohována. Převázána stomie, zkontrolována cévka, plněny ordinace lékaře, převázány a ošetřeny drobné dekubity a opruzeniny.
Pasivní cvičení s fyzioterapeutem, každé 2 hodiny podána tekutina, každé 2 hodiny napolohována, oběd, léky, tekutiny, kontrola plenkových kalhotek - hygiena, každé 2 hodiny podána tekutina, každé 2 hodiny napolohována, teploměr, vylití moče ze sběrného sáčku, večeře, léky, hygiena, každé 2 hodiny podána tekutina až do nočního klidu, každé 2 hodiny napolohována. A to jsou potřeby pouze fyzického rázu. Ještě je tady spousta pohlazení, utírání vytékající sliny, držení za ruku a tiché chlácholení při nočním řádění hromů a blesků, naladění příjemné hudby v pokojovém rádiu.
A tak to šlo den za dnem, 4446 dní - bez dekubitů, bez výraznějších změn zdravotního stavu, mnoho sester, lékařů, sanitářů, mnoho dní nepředstavitelné dřiny, obětavé práce, trpělivosti, pečlivosti a lásky. A je konec. Nedožila se Kristových let a vydala se na dlouhou a snad pro ni šťastnější cestu.
FNKV, Bc. Zdenka Baumanová (Baumanova3@seznam.cz)
Pozn. red.: Dopisy jsou redakčně upravovány, případně kráceny a nevyjadřují stanovisko redakce.