Při předchozím pokusu o reformu zdravotního pojištění pohořel Clinton. Obama má jedinečnou výhodu - demokraté kontrolují celý Kongres.
Rodinný výlet do Paříže, kterým si Barack Obama zpestřil služební cestu po Blízkém východě a po Evropě, byl pro amerického prezidenta na nějaký čas posledním odpočinkem.
Jeho dvěma dcerám za pár týdnů začnou prázdniny, ale prezident si už naplánoval letní legislativní ofenzivu. Jejím cílem je nejdůležitější bod celé Obamovy vnitropolitické agendy, reforma amerického systému zdravotního pojištění.
„Status quo nefunguje. Nemůžeme takto pokračovat, pokud nezasáhneme, bude ohroženo zdravotní zabezpečení každého z nás,“ zahájil prezident Obama ve svém pravidelném víkendovém projevu propagační kampaň k podpoře reformy. Po celé Americe se do ní od víkendu zapojily aktivistické skupiny, které podobně jako během předvolební kampaně organizují besedy a rozesílají miliony e-mailů.
Reforma zdravotního pojištění byla vedle plánů na ozdravění ekonomiky nejdůležitějším vnitropolitickým tématem loňských prezidentských voleb. Všichni důležití kandidáti připouštěli, že stávající situace, kdy 45 milionů Američanů je bez pojištění, ale výdaje na zdravotnictví přitom představují 18 procent HDP, je neudržitelná.
To vše vytvořilo společenskou poptávku po změně systému, jak potvrzují i průzkumy. S aktuální velkou demokratickou většinou v Kongresu jde navíc pro Obamův Bílý dům o mimořádnou konstelaci, která se nemusí dlouho opakovat, ani dlouho vydržet.
„Následující měsíce budou obdobím - vyhraj, nebo padni,“ uvědomuje si Obama. Minulý týden během setkání s demokraty v Senátu se nechal slyšet, že okno příležitosti, které se mu nabízí nyní, se může zase brzy zavřít. Do srpna by tak chtěl od Kongresu návrh zákona a nejpozději v říjnu by chtěl reformu podepsat.
Clintonovské fiasko
Zatím poslední vážný demokratický pokus o změnu systému skončil v roce 1994 pro Bílý dům Billa Clintona naprostým debaklem. Podepsaná byla pod ním tehdy hlavně manželka prezidenta a dnešní ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Republikánská opozice na jasném odmítnutí tehdejšího návrhu vydělala a drtivě tehdy vyhrála následné kongresové volby.
Ani prezident Obama si nemůže být přes všechny příznivé okolnosti jistý, že s reformou uspěje. Během kampaně ji formuloval velmi obecně, mluvil o systému „zdravotního pojištění dostupného pro všechny Američany“. Jednání mezi Bílým domem a Kongresem ale v uplynulých dnech okamžitě odhalila vážné neshody.
Nejspornější je Obamův záměr zřídit federální, státem řízený pojišťovací program, který by doplnil stávající síť komerčních pojišťoven. Pro většinu republikánů je taková možnost jednoduše tabu.
„Takový vládou řízený program by znamenal nerovné podmínky a nevyhnutelně by vedl k zániku skutečné soutěže,“ stojí v otevřeném dopise, který skupina republikánských senátorů v pondělí zaslala Bílému domu. Pokud se prezident vydá touto cestou, nemůže prý počítat s žádnými republikánskými hlasy. Rovněž i část středových demokratických kongresmanů má s tímto návrhem potíže.
Jeho nejsilnějším propagátorem je na druhou stranu za celé křídlo progresivních demokratů senátor Edward Kennedy, dlouholetý bojovník za všeobecnou pojišťovací povinnost. Média předpovídají, že přes své vážné zdravotní potíže, způsobené mozkovým nádorovým onemocněním, se Kennedy v příštích týdnech osobně dostaví do Senátu, aby byl u klíčových jednání a hlasování.
Od začátku problémy
Obama má sice v Kongresu teoreticky dost hlasů, aby zdravotní reformu protlačil. Ale i demokraté avizují, že Bílý dům musí objasnit další problém. Financování reformy, která spolkne 1 - 1,5 bilionu dolarů. Barack Obama ve svém výhledovém rozpočtu vyčlenil na reformu 680 miliard a 300 miliard hodlá ušetřit uvnitř systému zdravotního zabezpečení.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.
Daniel Anýž, iHNED.cz