„Péči uhradí zdravotní pojištění v zemi původu pojištěnce, a to pouze do výše, kolik by taková péče stála doma,“ vysvětluje europoslanec Milan Cabrnoch, člen Výboru pro sociální věci a zaměstnanost a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.
E15: V čem spočívá průlom této normy?
Směrnice o právech pacientů při přeshraničním poskytování zdravotní péče je první významnou legislativou EU, která je zaměřena na organizaci a financování zdravotní péče. Tato oblast je ve výhradní pravomoci členských zemí. Směrnice zasahuje do zdravotnictví jen při přeshraničním poskytování péče, konkrétně když občan jedné země plánovaně čerpá péči v jiné zemi. K právní úpravě EU kompetenci má.
E15: Co bylo nejtěžší při schvalování směrnice?
Za nejvýraznější považuji rozhodnutí o úhradě, tedy kdo a v jaké výši zdravotní péči v zahraničí zaplatí. Směrnice stanoví, že péči uhradí zdravotní pojištění v zemi původu pacienta, pochopitelně za určitých podmínek a především pouze do výše, kolik by za takovou péči uhradilo ve své zemi. Hodně času zabralo také vyjednávání o tom, zda musí mít pacienti k čerpání péče v zahraničí předchozí souhlas své země. Dohodli jsme se, že v případě ambulantní péče není možné takový souhlas žádat. V případě lůžkové péče může každá členská země předchozí schválení vyžadovat, ale každé odmítnutí musí odůvodnit.
E15: Jaký by měl být postup českých legislativců, chystajících reformu zdravotnictví?
Každá členská země je povinna promítnout směrnici do své legislativy. Předpokládám, že ode dne schválení budou pravidla daná směrnicí zapracovávána do všech návrhů zákonů předkládaných do parlamentu. Musíme zapracovat směrnici na 100 procent nejpozději do třiceti měsíců od jejího zveřejnění. Nic nám ale nebrání udělat to dříve.