Praha - Dluhy nemocnic vyřeší jejich privatizace. Ta také zajistí potřebné investice do zastaralých budov a přístrojů. Tento názor sdílejí někteří politici v čele se středočeským hejtmanem Petrem Bendlem i část expertů na zdravotnickou ekonomiku.
Podle jiných - včetně ministra Jozefa Kubinyiho - by ale stačilo současným státním a krajským nemocnicím změnit status. Z příspěvkových organizací by se změnily na obchodní či obecně prospěšné společnosti s běžným účetnictvím, kde by si udrželi vliv zástupci vlády či krajských rad.
Tento názor se potvrdil publikací finanční bilance nemocnic za první čtvrtletí letošního roku. Když stát v prosinci a v lednu oddlužil nemocnice (zpravidla ve formě příspěvkových organizací), ty rozpustily peníze ve svém účetnictví. Nelze už zjistit, na co konkrétně byly dotace použity, jistý je pouze výsledek vládní pomoci: nemocnice mají dluhy stejné jako před rokem.
Vydělat na dluzích
Kritikům vadí nejen to, že se v příspěvkových organizacích ztratí libovolné množství státních peněz. Vadí jim i to, že účetnictví příspěvkových organizací nevypovídá o jejich finanční situaci. Vyrábějí imaginární dluhy.
Některé z nich rok co rok vykazují záporný hospodářský výsledek, přitom nemají žádné dluhy vůči dodavatelům a výše jejich pohledávek vysoce překračuje závazky. Ztráty totiž vznikají pouze v účetnictví - tím, že nemocnice neukládají peníze na odpisy. Jejich ředitelé tvrdí, že k tomu není věcný důvod. Na opravy budov totiž dostávají mimořádné dotace od státu či krajů a podle zákona je nesmějí zapisovat do svých příjmů.
Příspěvkové organizace - na rozdíl od obchodních společností - se nemohou účetní ztráty zbavit snižováním základního jmění ani tím, že na umoření ztrát použijí zisk. Navíc jim účetní ztráty ve výši stovek miliónů ani miliard ani nevadí. Účetní „dluhy“ mohou využít jako silný argument, když potřebují od politiků získat mimořádnou dotaci.
„U příspěvkové organizace se předpokládá, že má vyšší výdaje než výnosy a od zřizovatele dostává příspěvky. Jako akciovce se nemocnici už vyplatí hospodařit se ziskem: může odepisovat z daní, vytvářet rezervní fond,“ vysvětlil jihočeský hejtman Jan Zahradník, proč změnil českobudějovickou nemocnici na akciovou společnost, kde sto procent akcií drží kraj.
Sítě soukromníků
Zahradníkovou cestou se vydali další, středočeský hejtman Petr Bendl uvažuje i o tom, že část akcií později prodá soukromníkům, kteří by přinesli nutné investice. Tato cesta není v Evropě neobvyklá. Například minulý týden rozhodla vláda Hamburku, že prodá během dvou let jedinou místní nemocnici soukromé společnosti Asklepios.
Menší nemocnice se v Česku privatizují už dnes, soukromníci jich vlastní přes padesát, tedy čtvrtinu z celkového počtu. Celkem ale kontrolují jen šestnáctinu obratu všech nemocnic.
Větší než regionální význam mají zatím pouze zařízení v Šumperku a Ostravě-Vítkovicích, která mají přes 400 lůžek. Nejodvážnější cestou se pustili manažeři nemocnice v Třinci-Podlesí. Privatizovali před deseti lety nemocnici místních železáren a vybudovali v ní špičkové centrum kardiologie, kardiochirurgie a náročné chirurgie.
Dnes spolupracují s dalšími 13 menšími soukromými nemocnicemi na severu Moravy, kde jejich síť poskytuje pacientům komplexní služby. „V takových sítích je dnes budoucnost zdravotnictví,“ míní ředitel šumperské nemocnice Pavel Valoušek. Jeho ústav vykazuje od privatizace před devíti lety zisk, nemocnice přitom nemusela zavřít žádné ze svých třinácti oddělení.
Podle Valouška nezáleží na tom, jestli zdravotnické sítě budou řídit kraje anebo soukromé společnosti. Kvalita péče by se měla zásluhou sítí nemocnic spíše zlepšit, pacienti ale budou muset na speciální operace dále cestovat.
Petr Holub, Hospodářské noviny, 20.7.2004