V cévách dospělého člověka koluje 4,5 až 6 litrů krve. Krev má několik důležitých funkcí. Přivádí do buněk potřebné živiny a kyslík, odvádí z těla kysličník uhličitý (vydýcháme plícemi) a látkové zplodiny (vyloučíme převážně ledvinami). Krev se dále podílí na regulačních funkcích těla, udržuje stálé pH, stálé zastoupení iontů a stálou tělesnou teplotu.
Další funkcí krve je podílet se na obranných mechanismech organismu, vytvářet protilátky a likvidovat původce infekčních onemocnění. Krev je tvořená krevní plazmou a krevními elementy. Krevní plazma je průhledná nažloutlá tekutina obsahující přes 90 procent vody, zbytek tvoří cukry, tuky, bílkoviny a další látky. Krevní elementy rozlišujeme trojího typu: červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky.
Hlavní funkcí červených krvinek je přenos kyslíku z plic do tkání a CO2 z tkání do plic. Bílé krvinky se podílejí na imunitních mechanismech těla, krevní destičky zajišťují srážlivost krve. Rychlost usazování krvinek, především červených, se využívá při vyšetření zvaném sedimentace a poskytuje informaci o přítomnosti a průběhu zánětlivých onemocnění.
Krev proudí v těle pomocí cév. Tepny jsou nejpružnější cévy a vedou okysličenou krev ze srdce do tkání. Větví se až do tenkých tepének a vlásečnic, které slouží k výměně dýchacích plynů a živin mezi krví a tkání. Vlásečnice se pak skládají v žíly a ty odvádějí odkysličenou krev zpět do srdce.
Srdce
Srdce pracuje jako dvojité čerpadlo, které rytmicky nasává krev z žil a vypuzuje ji do tepen. Z pravé komory proudí neokysličená krev do plicní tepny (malý krevní oběh), z levé komory okysličená krev do aorty (velký krevní oběh). Krev při průchodu srdcem protéká dutinami, které jsou navzájem odděleny chlopněmi, zabraňujícími zpětnému toku krve. Nárazy krve na uzavřené chlopně při srdečním stahu slyšíme jako srdeční ozvy. Pomocí fonendoskopu je možné zachytit srdeční nepravidelnosti či šelesty a diagnostikovat tak některá srdeční onemocnění.
Srdce dospělého člověka váží kolem 300 gramů a denně vykoná kolem sto tisíc stahů. Počet srdečních stahů za minutu nazýváme tepem. U dospělého je průměrná tepová frekvence 70 stahů za minutu. Srdce funguje z části jako autonomní orgán, kdy podněty ke stahům vznikají přímo ve vlastní svalovině, v modifikovaných srdečních buňkách tvořících převodní soustavu srdeční.
Srdeční aktivitu lze měřit pomocí EKG vyšetření. Odchylky v EKG křivce poukazují na různá onemocnění. Srdeční cyklus se skládá ze dvou fází: stažení - systoly a uvolnění - diastoly. Při diastole síní za současné systoly komor přitéká do pravé síně krev z velkého tělního oběhu, do levé síně krev z plicních žil. Následuje systola síní současně s diastolou obou komor, při které je krev ze síní vypuzena do komor.
Krevní tlak je tlak, jímž působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Běžně se tlakem krve míní tlak ve velkých tepnách. Nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak). Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota je systolický tlak, druhá diastolický.
Krevní tlak měřený na paži tonometrem je vyjadřován v torrech (milimetrech rtuťového sloupce). Normální průměrný tlak je 120/90 mmHg. Vysoký krevní tlak nazýváme hypertenzí, nízký krevní tlak hypotenzí. Nález hypertenze je alarmujícím příznakem a měl by vést k hledání příčiny a případnému zahájení léčby.
Kardiologie a hematologie
Kardiologie je obor vnitřního lékařství zabývající se diagnostikou a léčbou srdečních onemocnění, jako jsou hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu, srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, srdeční arytmie a další. Srdeční choroby patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Hematologie se zabývá chorobami krve, mezi něž patří například anemie, leukemie, hemofilie či tromboembolie.
Připravil: mat