„V materiálu pro jednání vlády bude detailněji analyzována ekonomická, organizační, expertní a bezpečnostní dimenze varianty převedení centra biologické ochrany do podoby příspěvkové organizace,“ sdělil ČTK mluvčí obrany Jan Pejšek.
Uvažovaná varianta řešení budoucnosti zařízení počítá i nadále s tím, že by na provoz střediska přispívalo ministerstvo obrany. „Nicméně transformace na příspěvkovou organizaci by vytvořila vhodné předpoklady pro zajištění jejího financování i z jiných zdrojů,“ upřesnil Pejšek.
Zrušením centra by ministerstvo obrany ročně ušetřilo zhruba 100 milionů korun, které platí za jeho provoz. Armáda by ale přišla o jednu ze svých unikátních schopností. Právě boj s biologickým nebezpečím je jednou ze specializací českých vojáků v rámci NATO. Podle Pejška by navíc rušení nemocničního zařízení znamenalo jednorázové náklady v řádu až stovek milionů spojené s ukončením provozu a odsunem vybavení.
Od roku 2003 stát na budování centra vynaložil 1,8 miliardy korun. Jedinými pacienty je každoročně zhruba tisícovka vojáků na několikadenní karanténě po zahraniční misi. Podle ředitele zařízení Michala Kroči se ale v centru ročně školí řada civilních zdravotnických specialistů. Podobné zařízení existuje jen v rámci pražské nemocnice Na Bulovce, dodal ředitel.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).