PRAHA - emeritní profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a předseda sdružení Biotron.
Sdružení se zaměřuje na moderní biotechnologie, zejména v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy (GMO).
Podle Drobníka se v médiích v souvislosti s informováním o GMO objevuje řada mýtů. Lidé si prý stále vinou médií myslí, že běžné plodiny nemají geny a získají je právě až genetickou úpravou.
Jiní zase podle něj věří, že pokud snědí geneticky upravené potraviny, pozřou i geny, které mohou změnit jejich lidskou dědičnost. „Názorů na GMO je hodně, jde o to, jaké šířit. Nejdůležitější je si uvědomit, který šiřitel zpráv je odpovědný a kvalifikovaný,“ uvedl.
Podle ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Evy Sykové se však obraz vědy a jejích výsledků v médiích v posledních letech zlepšuje. Za úspěch považuje to, že se objevila řada mladých novinářů a že se naučili obracet se na vědce kvůli zpřesňování informací.
„Napíšou článek a ověří to v diskuzi s vědci - v tom se udělal za posledních pár let velký pokrok,“ řekla ČTK.
Na potřebě konzultací s vědci se shodlo více účastníků semináře, který uspořádali Biotron spolu s Radou pro popularizaci vědy Akademie věd. „Zlepšit obraz vědy se dá tím - a týdeníky a vědecké přílohy deníků to dělají - že autoři se obrací na
příslušné vědce a doplňují články seriózním vědeckým stanoviskem,“ uvedl předseda rady Vratislav Schreiber.
Problémem jsou podle některých i „senzační“ zprávy například o vynálezu toho kterého léku na rakovinu, které mohou lidem přinést plané naděje na případné uzdravení. Od laboratoře k praktickému užití je totiž dlouholetá cesta.
Syková by novináře podpořila, aby o nových objevech psali, důležité je však vždy upozornit na to, že výzkum není hotov či v jaké je fázi.
„Od pacientů vím, že chtějí slyšet, na čem se pracuje, i když vědí, že to není hotové,“ uvedla Syková.
ČTK