„Evropská iniciativa IMI je první svého druhu, jež propojuje vědecká pracoviště s inovativním farmaceutickým průmyslem a jde cíleně za vývojem nových preparátů. Letos se zaměří na boj proti nemocím rezistentním například vůči antibiotikům, mimo jiné na multirezistentní typy tuberkulózy,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček.
České výzkumné organizace mohou čerpat evropské finance v oblasti inovativní medicíny za podmínky, že se zapojí do konsorcia spolu s farmaceutickou společností. Miliardu eur IMI dostala na projekt od Evropské unie, druhou miliardou přispěla Evropská asociace farmaceutických společností (EFPIA).
Praktické výstupy jsou přínosem pro všechny
Projekty jsou koncipovány tak, aby výsledky výzkumu byly co nejsnáze převedeny do praktického využití. Právě zde se jeví jako výhodné konsorcium výzkumného týmu akademické instituce s malou či střední lokální firmou a velkým výrobcem originálních léků. „Praktické výstupy výzkumných činností jsou v Česku zatím spíše výjimkou. Klasické akademické dotační tituly často považují za praktický výstup třeba publikování výsledků výzkumu. Výzvy IMI jsou ovšem zaměřené především na praktický výsledek,“ doplňuje Jakub Dvořáček.
Ve spolupráci s velkou firmou je velmi pravděpodobné, že se výsledky realizovat budou. Je to ostatně v zájmu všech zúčastněných. „Když už do výzkumu peníze dáváme (a dáváme je všichni, protože prostředky v českých grantových schématech jdou z veřejných financí), měli by být účastníci těchto programů podporováni v tom, aby se výsledky jejich bádání komercializovaly. Jinak z toho stát kromě vědecké prestiže nic nemá,“ domnívá se výkonný ředitel AIFP.
Od výzkumu k pilulce
Řada českých týmů své výsledky ve spolupráci s velkými producenty originálních léků do praxe přenáší. Jedním z nich je kolektiv vědců z týmu loni zemřelého profesora Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). „V současné chvíli máme osm projektů ve fázi, kdy je základní vědecká část víceméně dokončena. Nyní se snažíme posunout je do fáze vývoje léku,“ říká profesor Martin Fusek z ÚOCHB, který je zároveň výkonným ředitelem společnosti založené ústavem právě pro transfer technologií.
„Snažíme se financovat naše projekty a posouvat je z čistě vědecké oblasti do aplikovaného výzkumu. Máme státní podporu z grantu Technologické agentury České republiky a díky AIFP se dostáváme do kontaktu s originálními výrobci, kteří by se časem mohli stát licenčními partnery. Pokračujeme také ve spolupráci s americkou společností Gilead Scientific, která uvedla na trh léky pana profesora Holého. S nimi pracujeme i nadále na jiných projektech a naše kooperace už je daleko snazší – máme například společné výzkumné centrum, které je financováno z jejich strany. My zde plníme výzkumnou funkci a poté se s firmou dělíme o výsledky,“ popisuje profesor Fusek cesty vědeckého týmu ke konkrétnímu léku. I jeho tým se zajímá o budoucí výzvy a hledání konsorciálních partnerů. Pro propojení jednotlivých týmů IMI zřídila webový nástroj, tzv. partnering tool, jenž hlavně menším subjektům pomáhá dostat se do podobných konsorcií. Žádosti pro oblast mikrobiální rezistence mohou týmy podávat do 19. března 2013. Poté budou vyhlášeny ještě tři další výzvy v odlišných tematických oblastech.