Z redakční pošty
Nedávný tragický případ, kdy zdravotní sestra zaměnila přípravek v injekci, a tak způsobila úmrtí mladé rodičky, námi otřásl, ale už se o něm raději vůbec nemluví. Proč asi? Protože se jedná o naléhavé téma a s ním související řady otázek, na něž by nám, občanům, mělo být odpovězeno. Nesloužila tato zdravotní sestra několik nočních směn po sobě? Nenahrazovala další vloženou směnou podstav pracovníků v nemocnici? Nebyla indisponovaná zdravotně, a přesto nastoupila do práce, protože by neměl za ni kdo sloužit? A za tuto náročnou, turnusovou práci s mimořádnou odpovědností nedociluje zdravotní sestra ani průměrného platu. A z tohoto mizerného platu přispívá na úhrady miliardových ztrát v bankách. Ale kdykoli zdravotníky potřebujeme, oceníme je a pochválíme je v novinách a tím to skončí. Mysleli jsme si po roce 1990, že dobře zaplacen bude ten, kdo podá vynikající pracovní výkon. Budeme stále spoléhat na obětavost lidí, například lékařů, kteří tvrdým studiem a tvrdou prací dosáhli určité kvalifikace a nechtějí dělat dealery léků, případně se odstěhovat do ciziny? Co bude dělat český občan, až bude mít závažné zdravotní potíže buď on sám nebo jeho blízký příbuzný a dozví se, že vynikající specialista operuje na zahraniční klinice jen proto, že doma jsme ho neuměli ocenit?
ANTONIE HANČÍKOVÁ, Brno
Právo, 21.12.2001