Protože lékaři zatím nepovažují za etické ptát se pacientů, jestli souhlasí s posmrtnou prohlídkou těla, provádějí jen soudní pitvy nebo ty, které jsou povinné. Ty se týkají úmrtí osob do 18 let, úmrtí při operaci,při odběru orgánu pro transplantaci nebo smrti ženy při těhotenství, porodu či v šestinedělí.
Další problémy se pravděpodobně objeví vzápětí. Patologická společnost varuje třeba před tím, že budou chybět výsledky k dalšímu rozvoji medicíny, problém bude také u výuky mediků nebo dalšího vzdělávání lékařů. K atestaci v oboru patologie totiž lékaři musí provést 120 pitev. A už teď je patologů málo.
Ministerstvo zdravotnictví si je neblahé situace vědomo, zatím ale přesně neví, jak ji zachránit. „Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník je účinný teprve od ledna 2014, je předčasné činit závěry o tom, zda daná úprava činí v praxi problémy. Situaci nyní analyzujeme, budeli zjištěno, že jde o problém, zvážíme řešení. V případě nutnosti i novelizací zákona o zdravotních službách, eventuálně novelou občanského zákoníku v součinnosti s ministerstvem spravedlnosti,“ uvedla mluvčí resortu Viktorie Plívová.
Jiný výklad
Jasno má naopak Česká lékařská komora, podle které si lékaři a právníci nemocnic zákoník vykládají špatně.
„Občanský zákoník vyžaduje souhlas s prováděním anatomických pitev výhradně pro účely výuky či výzkumu, což považujeme za zcela správné. Výklad, že běžné zdravotní pitvy lze dělat rovněž jen s předchozím písemným souhlasem pacienta, považujeme za chybný,“ řekl Deníku prezident komory Milan Kubek.
Dodává, že kdyby se měla měnit pravidla, musela by být zahrnuta i v novele zákona o zdravotních službách, který je zákoníku nadřazený.