Františkovy Lázně -
Platové rozdíly ve zdravotnictví vyplývají i z podílů výdajů na zdravotnictví vůči hrubému národnímu produktu. „Po přepočítání na měnu mají na Slovensku 390 euro na občana a my téměř 650 euro. Z toho je jasné, že i situace zdravotníků je výrazně horší,“ uvedl předseda českého Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger.
Podle předsedy slovenského odborového svazu Andreje Kučinského tak stovky až tisíce lékařů a sester míří do Čech nebo západní Evropy. „Odcházejí už po škole. Z 600 vycházejících lékařů jich na Slovensku zůstane jen asi stovka,“ řekl.
Že by ale slovenští lékaři zhoršovali pozici českých zdravotníků například při vyjednávání o mzdách, odboráři odmítají. „Ve státních zařízeních jsou tabulkové platy a v soukromých máme kolektivní smlouvy, které tomu zabrání. Díky odborům tak nejde o dumpingové platy,“ uvedl Schlanger.
Odboráři z obou zemí také srovnávaly reformy, které se v obou zemích dělají. Slovensko má přitom výrazný náskok. Podle Schlangera ale může díky tomu Česko posoudit, které kroky ze slovenské reformy by pro postavení zdravotníků byly užitečné a které se ukázaly pro zaměstnance jako negativní.
Slovenští odboráři ve zdravotnictví nedávno ukončili stávkovou pohotovost. Učinili tak poté, co se dohodli na zvýšení platů zaměstnanců v nemocnicích, které jsou sdruženy v Asociaci nemocnic Slovenska (ANS). Jde o 53 menších nemocnic. Zdravotníkům by se měl do konce letošního roku zvýšit plat nejméně o šest procent. V průměru by ale mzdy mohly vzrůst až o osm procent.
Dohody odborářů však neznamenají, že se všichni slovenští lékaři mohou těšit na vyšší platy. Slovenské zdravotnictví je roztříštěné do řady asociací a odborových svazů. Nedostatek peněz a nízké platy ale trápí všechny. Například zaměstnanci bratislavské fakultní nemocnice pokračují ve stávce, která počátkem dubna začala. Na konci dubna však drtivá většina nemocnic od protestu upustila a bratislavská nemocnice zůstala osamocena.
ČTK