První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr odborářskou kritiku odmítl.
„Zjistili jsme, že zdravotnictví ve všech čtyřech zemích se potýká se stejnými nebo s podobnými problémy. Společně chceme, aby zdravotnické služby byly veřejnými službami, aby v nemocnicích neubývalo zaměstnanců a jejich odměňování odpovídalo velké fyzické a psychické zátěži, kterou procházejí,“ dodala Žitníková. Situací ve zdravotnictví ve střední Evropě se v Harrachově od úterý do dneška zabývalo zhruba 80 odborářů.
„Privatizace ve zdravotnictví přináší kromě jiného velké rozdíly v platech mezi sestrami v nemocnicích - obchodních společnostech a v nemocnicích - příspěvkových organizacích. Například ve stejném městě a za stejnou práci berou v české privatizované nemocnici o 3000 korun méně než v neziskové nemocnici. Zaměstnanci v nemocnicích - obchodních společnostech přišli často také o sociální výhody,“ upozornila Žitníková.
Šnajdr vnímá slova odborářů jako příspěvek do předvolební kampaně. „Shodují se s hesly ČSSD a jsou zcela mimo realitu. V tuto chvíli se žádné masové privatizace ve zdravotnictví nechystají,“ řekl. Podle něj jsou pro Česko důležitá dvě témata: protikrizová opatření, která umožní ochránit zdravotníky i pacienty před dopady krize, a stabilizace zdravotnických pracovníků. Od července stoupnou platy sester ve státních nemocnicích o 15 procent, lékaři dostanou navíc sedm procent. Ministerstvo zavázalo kraje, že ve svých nemocnicích, které se staly akciovkami, také platy zvýší.
Například v Libereckém kraji se dvě krajské nemocnice v Liberci a v České Lípě po přeměně na obchodní společnosti zbavily dluhů a hospodaří lépe. „Mám i vyšší plat. Když se nemocnice stala obchodní společností, začalo platit - kdo víc pracuje, bere víc peněz. V nemocnici je i větší pořádek a zbytečně se nerozhazuje tolik peněz jako dříve,“ řekla ČTK zdravotní sestra z liberecké krajské nemocnice. I města udělala v kraji v minulých letech z příspěvkových organizací obchodní společnosti.
„Mezi jednotlivými nemocnicemi existují v Česku velké rozdíly. Například v České Lípě dostávají zaměstnanci menší mzdy než v Liberci,“ upozornila Žitníková. Mzdy zdravotníků se v ČR pohybují mírně pod celostátním průměrem, což neodpovídá náročnosti jejich povolání, doplnila.
Podle odborového předáka Wolfganga Anschütze se v Německu v roce 2007 průměrný plat pohyboval okolo 2200 eur, zdravotníci brali asi o 200 eur více. V Rakousku se mzdové podmínky od německých příliš neliší, v Polsku se platy zdravotníků zhruba rovnají celostátnímu průměru.
Podle Žitníkové se v Rakousku a v Německu neobjevily kvůli privatizaci zdravotnictví zatím tak velké potíže jako v Česku. „Do největších problémů se dostalo zdravotnictví v Polsku. Do sousedních zemí odchází z Polska kvůli špatným pracovním podmínkám především sestry,“ podotkla Žitníková. Franciszek Kopeč z polského odborového svazu Solidarita prohlásil, že v Polsku se stát pokouší o totální privatizaci zdravotnictví a odpovědnost za zdraví obyvatel přenáší na soukromé firmy a na samosprávu.
Kongresem odborářů skončil projekt „Reformy ve zdravotnictví v procesu transformace - sociální dialog, perspektivy příhraničních oblastí“. Během něj navštívili odboráři mimo jiné nemocnice ve všech čtyřech zemích.
ČTK