Odborná stáž ve Španělsku

10. 5. 2016 16:58
přidejte názor
Autor: Redakce

Devět žáků oboru „zdravotnický asistent“ a „ošetřovatel“ ze Střední zdravotnické školy v Praze 10 si na odborné stáži v rámci mezinárodního programu Erasmus+ vyzkoušelo, jak o pacienty s demencí pečují ve zdravotnických a sociálních zařízeních ve španělské Granadě.




Čeští studenti, kteří již doma vykonávají odbornou praxi, tak mohli srovnávat ošetřovatelské přístupy se španělskými zařízeními, jež se zaměřují na nutriční péči.

Stážisté v akci

Na přelomu dubna a května 2015 se 9 žáků a dva vyučující zúčastnili projektu „Specifika ošetřovatelské a nutriční péče u seniorů v zahraničí“ v Granadě, v provincii Andalusie. Stáž byla financována z prostředků Evropské unie v rámci programu Erasmus+.
Výběr žáků proběhl na základě bodového hodnocení, které zahrnovalo prospěch, jazykové znalosti, přístup ke studiu a chování během celého studia. Před odjezdem navíc žáci absolvovali kurz ošetřovatelské angličtiny, po kterém následovaly hodiny ošetřovatelství v angličtině.
Po celou dobu stáže byl v Granadě studentům k dispozici pracovník, který zajišťoval pracovní místa stážistům a byl společně s pedagogickým doprovodem v kontaktu s vedením daných institucí.
Stážisté byli umístěni v pěti různých zdravotnických a sociálních institucích, především denních stacionářích, kde pracovali většinou ve dvojicích. V každé instituci byl předem určen mentor, který se po celou dobu stáže žákům věnoval (jednalo se vždy o zdravotnického pracovníka konkrétního zařízení, který se žáky komunikoval v anglickém jazyce a zajišťoval komunikaci s klienty).

Pět kroků ošetřovatelského procesu

Díky rozdělení do dvojic žáci i během cestování na stáž zvyšovali svou samostatnost a zlepšovali si jazykové dovednosti. Doprovázející učitelé každý den navštěvovali jednotlivá pracoviště. Víkendy byly vyhrazené kulturnímu programu, který byl součástí projektu.
Během absolvování stáže měli všichni žáci konkrétní úkoly spojené s poskytováním ošetřovatelské péče, jež museli pod vedením vyučujících denně plnit. Každý žák měl v rámci pěti kroků ošetřovatelského procesu postupně získávat informace, stanovit ošetřovatelské problémy, identifikovat priority ošetřovatelské péče, provádět konkrétní činnosti a zhodnotit reakci klienta na tyto činnosti. Stážisté měli všechny tyto činnosti porovnat s péčí poskytovanou v České republice.
Všechny úkoly žáci dokumentovali (fotografie, ošetřovatelská dokumentace, rozhovory s personálem a klienty). Každý večer jednotlivé dvojice seznámily ostatní stážisty se svými novými poznatky z pracovního dne formou krátké prezentace.

Péče o seniory

Stážisté v Granadě pečovali především o klienty s určitým druhem a stupněm demence. Většina klientů měla právě na základě tohoto onemocnění sníženou soběstačnost v péči o sebe sama. Forma péče byla různá – v některých případech šlo o dopomoc, jindy museli žáci všechny základní činnosti s důrazem na udržení soběstačnosti a aktivizaci vykonávat za klienta.
Studenti na základě vyhodnoceného nutričního screeningu a doporučení nutričního terapeuta podávali stravu s důrazem na prevenci podvýživy a zajišťovali hydrataci. Pečovali také o základní potřeby klientů s demencí, dominantní složkou byla aktivizace s udržením soběstačnosti pomocí různých technik ergoterapie a kognitivních tréninků. Všechny ošetřovatelské činnosti žáci prováděli na základě svých kompetencí dle jednotlivých oborů.

Porovnání ošetřovatelských přístupů

Stážisté identifikovali rozdíly v ošetřovatelském přístupu a v činnostech mezi Českou republikou a Španělskem. Z konkrétních rozdílů lze na španělské straně uvést jako pozitivní zejména: • personální standardy (k dispozici pro klienty je multidisciplinární tým – sestra, pečovatel, fyzioterapeut, nutriční terapeut, psycholog), • dodržování kompetencí (personál nebyl nucen překračovat své kompetence, které byly jasně stanoveny), • počet pracovníků poskytujících přímou péči (mohla být poskytnuta kvalitní péče vzhledem k cílové skupině klientů), • přístup (až rodinná atmosféra, každé ráno přivítání s klientem objetím; častý fyzický kontakt s klientem – pohlazení, držení za ruku), • aktivizace (denní program měl za cíl v maximální možné míře aktivizovat klienta, zvyšovat jeho soběstačnost a udržovat ho v mentální kondici).
Jako negativní na španělském ošetřovatelském přístupu stážisté definovali: • opakující se, často monotónní činnosti, • chybějící individuální plán (všichni klienti za den dříve či později museli projít všemi aktivizačními technikami), • každý den stejná snídaně (opečený toustový chléb s olivovým olejem), • podávání tekutin v určitých časových intervalech, nikoli kontinuálně.

Implementace do české výuky

Zpětná vazba ze španělské strany byla jen pozitivní. Při opakovaných návštěvách pedagogů v zařízeních byli žáci chváleni mentory za přístup k poskytované péči, komunikaci s personálem i s klienty. Stážisté si vytvořili nové kontakty s ošetřovatelským managementem jednotlivých institucí, a někteří dokonce uvažují i o budoucí spolupráci po ukončení studia v ČR. Veškeré své nově získané poznatky studenti prezentovali na závěrečném evaluačním semináři v Granadě. Po návratu domů pak konkrétní rozdíly v péči o seniory ilustrovali v rámci svého vystoupení na komisi odborných předmětů, jíž se zúčastnili všichni odborní učitelé školy. Zde také studenti obdrželi od ředitelky školy PhDr. Ivanky Kohoutové, Ph. D., Europass Mobility.
Následně pak stážisté předávali nové informace svým spolužákům v rámci výuky ošetřovatelství, praktické výuky a v hodinách psychologie. Vyučující, kteří se stáže zúčastnili, budou své poznatky implementovat v rámci ŠVP do výuky odborných předmětů.

O autorovi| Mgr. Patrik Burda, RNDr. Dagmar Kenkušová, SZŠ Ruská, Praha, burda@szs-ruska.cz

Žákyně SZŠ s klientkou denního stacionáře v Granadě

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?