Ivo Paclt to uvedl na tiskové konferenci pořádané ke Světovému dni duševního zdraví, který se slaví 10. října. Zhruba desetina dětí podle něj někdy potřebuje péči psychiatra, u dospělých je to 12 až 15 procent.
„V řadě míst dětský psychiatr není vůbec k dispozici, nebo jen na velmi krátkou dobu. Z toho plyne problém, že řada dětí s různými duševními poruchami nemá možnost se adekvátně léčit,“ upozornil Paclt. Přitom zhruba 50 až 60 procent dětí s těmito poruchami by bylo možné léčit velmi účinně a kvalifikovaně, uvedl.
Podle Paclta je celkově péče o dětskou psychiatrii „velmi zanedbávána“. „Peníze investované ministerstvem jsou velmi nízké,“ sdělil. Zmínil však, že je v Česku „velmi slušná dostupnost velmi drahých léků“. Podle odborníků je ale důležitá i prevence a včasné odhalení duševní nemoci.
Určitou část primární preventivní péče by podle psychologa Vladimíra Kebzy ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) mohli převzít také praktičtí lékaři. V odhalení duševních chorob mají praktičtí lékaři i třeba učitelé obrovský význam, upozornil psychiatr Martin Jarolímek.
Řada dětských psychiatrů je podle Paclta starších 65 let a brzo odejdou do důchodu. „Pedopsychiatři stárnou a umírají,“ řekl prezident České asociace pro psychické zdraví Martin Jarolímek.
Nedostatek dětských psychiatrů je podle odborníků způsoben i špatným systémem odměňování. „Část kolegů, která kvalifikaci má, ji z ekonomických důvodů nedělá,“ zmínil Paclt. Navíc současný systém vzdělávání je pro obor nevhodný, z pětiletého vzdělávání ho prodlužuje na téměř osm let. Řešit se to bude tak, že čeští lékaři se budou atestovat na Slovensku, kde jsou podmínky přijatelnější, urychlí se tím jejich nástup do praxe, vysvětlil.
ČR má podle Paclta i nedostatek dětských lůžek. Psychiatrickou lůžkovou péči loni v Česku zajišťovalo 32 lůžkových oddělení nemocnic a 19 psychiatrických léčeben, uvádí Ústav zdravotnických informací. Celkem bylo pro akutní i následnou lůžkovou psychiatrickou péči vyčleněno 10.936 lůžek, z nich 419 bylo dětských. Kvalita péče jednotlivých léčeben ale podle Paclta kolísá.
Podle bývalého ředitele Jaroslava Volfa ze SZÚ dětem chybí „otužování“ na krizové situace, jakýsi „duševní trénink“ v rodině. Rodiče by měli připravovat dítě na stresové situace a zároveň mu předat představy o normálních hodnotách. Sdělit mu, že ke spokojenému životu nemusí být nutně ve všem nejlepší, míní.