PRAHA - Přípravky, které jsou evidovány jako léky u Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL), by neměly být prodávány samoobslužně.
Je u nich totiž nutná konzultace s odborníkem ohledně dávkování a vhodného kombinování, tvrdí lékaři. Svaz pacientů ale namítá, že samoobslužný prodej by vyřešil problém nedostatku soukromí při nákupu některých léků.
Proti samoobslužnému prodeji přípravků, které nejsou registrovány u ústavu, například vitamínů, ale odborníci nic nenamítají.
Evidované léky mají v sobě účinnou látku, která může negativně působit při používání s jiným lékem. A to se při samoobslužném prodeji pacient nedozví. Je v zájmu pacienta neprodávat léky samoobslužně, řekl Pavel Suchý, ředitel
Asociace velkodistributorů léčiv.
Novela zákona o léčivech chce ale podle ředitele Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků Pavla Mazana pomoci především lékárníkům. „Návrh na změnu zákona dává možnostlékárníkovi zavést samoobslužný výběr volně prodejných léčiv,“ uvedl Mazan.
„Nelze si plést lékárnu s nějakou prodejnou. Lékárník, vysokoškolsky vzdělaný člověk, je k tomu, aby poradil,“ mluvčí ministerstva zdravotnictví Mario Böhme |
Dodal, že o samoobslužném prodeji v supermarketech nebo jiných prodejnách se v návrhu nemluví; veřejnost si podle něj návrh špatně interpretovala i pro ostatní prodejny.
Se samoobslužným prodejem léků v běžných prodejnách nesouhlasí ani ministerstvo zdravotnictví. Léky by se podle něj měly prodávat pod odborným dohledem v lékárnách.
„Nelze si plést lékárnu s nějakou prodejnou. Lékárník, vysokoškolsky vzdělaný člověk, je k tomu, aby poradil,“ uvedl Böhme. Volný prodej v obchodech nebo supermarketech by podle ministerstva jenom ohrožoval zdraví lidí.
Olejár: samoobsluha by vyřešila trapné situace v lékárnách
Svaz pacientů se ale domnívá, že samoobslužný prodej je pro pacienta příjemnější forma nákupu léků.
„Pacient si vyřeší méně závažné problémy sám a zejména se tím zamezí snižování vlastní důstojnosti veřejným sdělováním před frontou v lékárnách, na která všechna i intimní místa potřebuje mast nebo ten či onen preparát,“ uvedl prezident svazu Luboš Olejár.
Připouští však, že zákazníkovu volbu by i při volném prodeji měl zkontrolovat a usměrnit odborník.
Volně prodávat by se mohly pouze přípravky, které nejsou registrovány u Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a nejde tedy o léky, míní Suchý. Ministerstvo zdravotnictví souhlasí například s prodejem vitamínů nebo lékařských pomůcek, například náplastí.
V cizině se samoobslužný prodej léků osvědčuje. Z 15 západoevropských zemí byl samoobslužný výběr v roce 2002 zaveden v devíti, uvedl Mazan.
ČTK