Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25.000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí jsou 1,5 miliardy eur (38,3 miliardy Kč) za rok.
"Třicet procent hospitalizovaných pacientů má antibiotika, ambulantní spotřeba je několikanásobně vyšší," uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Helena Žemličková. Podle ní paradoxně stoupá odolnost bakterií vůči antibiotikům širokospektrým, zatímco u úzkospektrých je relativně nízká. Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Lékaři navíc obecně předepisují antibiotika čím dál tím častěji.
"Rezistence vzrůstá u téměř všech nejvýznamnějších druhů bakterií, které vyvolávají infekce u hospitalizovaných pacientů, ale i běžné infekce mimo zdravotnická zařízení," dodala Žemličková.
Podle Michala Trojánka z Katedry infekčních nemocí Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví lékaři často dávají přednost "falešnému pocitu bezpečí". Pacientovi předepíšou lék působící na více bakterií, který mu spíše zabere, než aby zkoušeli přesně zacílit na konkrétní bakterii i za cenu více pokusů.
Ministerstvo zemědělství řeší spotřebu antibiotik i ve veterinární péči o hospodářská zvířata, zejména při produkci masa. Mezi roky 2006 a 2017 se podařilo snížit jejich spotřebu prakticky na polovinu. Cílem je zlepšování podmínek zvířat tak, aby antibiotika nebylo třeba podávat. Podle Lucie Pokludové z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv jsou přísněji monitorovaná i jejich rezidua v půdě nebo vodě.