„Jde o průlom do univerzální bezplatnosti péče, tedy do fikce, že všechno je hrazené. Především se zvýší spokojenost pacientů. Nejhorší je nejistota a do jisté míry neprůhlednost systému. Po zavedení standardů a nadstandardů se každý dočte, na co má nárok, na co si připlatí a kolik to bude stát,“ řekl šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák.
Na prvních pět až deset zákroků či zdravotnických prostředků by si pacienti mohli připlácet už začátkem příštího roku, soupis připravují ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví zejména odborné lékařské společnosti. Diskuze je otevřena také pojišťovnám, firmám nebo pacientským organizacím. „Spektrum těch, kteří by to měli mít možnost připomínkovat, by mělo být určitě široké. A měli by do něj patřit právě i pacienti,“ konstatoval ředitel Národního referenčního centra Pavel Kožený.
Nadstandardy? V Česku nic nového
Šéf rezortu Leoš Heger (TOP 09) zdůraznil, že definice standardů a nadstandardů nezhorší dostupnost základní péče. „Každý nadstandard bude mít vždy svého bratříčka, který bude stoprocentně hrazený,“ řekl ministr. Parametry nadstandardu musí být podle něj definovány tak, aby lidé, co si nepřiplatí, nebyli diskriminováni. Konečné slovo bude mít Hegerův úřad, který soupis vydá formou vyhlášky. Kožený ani další odborníci příliš nerozumí argumentům opoziční ČSSD a odborů, podle nichž vznikne zdravotnictví pro chudé a bohaté. „Zdravotnictví tady bylo, je a bude. Smyslem stanovení standardů a nadstandardů je zefektivnění celého systému,“ dodal Kožený.
„Nadstandardy tu byly už za komunismu. Jde pouze o to, za co a kolik jsme ochotni legálně zaplatit. Když někdo kritizuje zavedení nadstandardů, měl by vydat sazebník úplatků,“ poznamenala ředitelka Koalice pro zdraví Jana Petrenko.
Zatím "jen" stovky milionů
Podle odhadů ministerstva zdravotnictví přinesou příští rok nadstandardy do systému veřejného pojištění zhruba 200 milionů korun. „Jejich přínos bude v nejbližší budoucnosti spíše okrajový,“ uvedl Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute. Hroboň vidí výhodu nadstandardů především v rychlejším zavádění a hodnocení moderních technologií. Další experti vyjádřili přesvědčení, že dojde k celkovému zkvalitnění péče.
Mezi nadstandard mají například patřit lehčí sádra, kvalitnější oční čočky a kloubní náhrady a možná i většina robotických operací. Podle Hegera jsou velmi drahé a tři čtvrtiny z nich by se mohly provádět levněji standardním způsobem. Pacienti to prý nepoznají a výsledek bude stejný. Ročně dají pojišťovny za robotické operace 300 milionů. Roboticky by se dál operovalo v urologii, naopak gynekologické zákroky a běžné břišní operace jako slepé střevo nebo žlučník by se dělaly bez robotů laparoskopicky.
Ministr očekává, že nemocnice se omezení robotických operací budou bránit. „Nakoupily za velké peníze přístroje, a když jim pojišťovny přestanou robotické operace platit, zasáhne to jejich hospodaření. Pojišťovna by zaplatila nemocnici jen částku, kterou dává za běžnou operaci, rozdíl by uhradil pacient,“ vysvětlil Heger.
Příplatky za operatéry? Heger je proti
Generální ředitel VZP Pavel Horák připomněl, že nejen robotů, ale i dalších nákladných přístrojů je v českém zdravotnictví nadbytek. „Je třeba diskutovat o tom, v jakých indikacích se standardně smí používat a kolik takových přístrojů má být v českých zdravotnických zařízeních. Aby to nebylo jako v minulosti, že se koupí dvacet přístrojů, i když by stačil jeden nebo dva. Na přístrojích se pak vyšetřuje kde co, ačkoli tak drahá vyšetření nejsou potřeba. Žádná omezení na to ale nejsou a pojišťovna to musí zaplatit,“ poznamenal Horák.
Odborná veřejnost nyní diskutuje o tom, zda by měl mít pacient možnost připlácet si i za vybraného operatéra. Heger je proti. Podle něj má být lékař, který umí speciální operační metodu, dostupný pro všechny pacienty. Když si ho ale někdo zaplatí na „běžnou“ operaci, blokuje ho pro pacienta, který ho může potřebovat. „Lékař vyčerpá počet operací za banality a pak nebude k dispozici,“ řekl ministr zdravotnictví.
Opatrnost je na místě
První nesmělé krůčky, které zatím ministerstvo v souvislosti s definicí nadstandardů chystá, souvisí s obavami, zda změny nezruší Ústavní soud. Poslanecká sněmovna sice začátkem září přehlasovala veto Senátu a znovu schválila první část Hegerovy reformy, ČSSD ale chce novelu napadnout ústavní stížností. Podle ní je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.