Rozdílný přístup jednotlivých členských států EU k očkování může zkomplikovat život zejména lidem, kteří se stěhují z jedné země do druhé. Vlády samy by se proto měly pokusit sladit co nejvíce svých očkovacích postupů, přestože EU sama se zavedením žádných podobných opatření nepočítá.
Novinářům to v Praze po konferenci Evropské zdravotní akademie (EHA) řekl předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Společný postup by se podle Prymuly vyplatil obzvlášť nyní v době očekávaného příchodu pandemie prasečí chřipky. „Máme tady 27 různých očkovacích kalendářů a rozdíly v nich jsou poměrně zásadního rázu,“ řekl ČTK Prymula. „Vzhledem k mobilitě osob po Evropě může tento fakt způsobit řadu problémů,“ prohlásil.
„Minimálním předpokladem je, abychom byli naprosto detailně informováni o tom, jaká ta schémata v jednotlivých zemích jsou,“ míní Prymula. Lékaři by potom dětem cestujícím dlouhodobě do zahraničí mohli vhodně upravit očkovací látky.
Podle odborníků mají investice na prevenci a zejména očkování vůbec největší efekt ze všech nákladů na zdravotnictví. „Uvědomili si to už i naši poslanci, kteří nedávno o úhradách na nová očkování hlasovali,“ připomněl europoslanec Milan Cabrnoch (ODS).
O vakcínách hlasovala sněmovna také dnes při schvalování protikrizového balíčku. Odsouhlasili, že bude nově ze zdravotního pojištění hrazeno například očkování proti pneumokokům.
Podle účastníků konference se na zdraví lidí nyní negativně podepisuje zejména současná hospodářská krize. Lidé přicházejí o práci, což s sebou nese důsledky i pro jejich fyzické a duševní zdraví. Stát má navíc nižší příjmy ze zdravotního pojištění. Bývalý britský ministr zdravotnictví John Bowis uvedl, že nové nemoci do Evropy přináší také globální oteplování.
ČTK