Engel ČTK řekl, že mapoval situaci v krajích a jednal i se zdravotními pojišťovnami.
„Když jsme to včera (ve středu) analyzovali, tak jsem se dostali na číslo zhruba 15 nemocnic, kde to nějakým způsobem zatím není vyřešeno. I když je to ze 190 nemocnic minorita, mrzí mě to,“ uvedl.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka nemocnice peníze od pojišťoven zatím nedostaly, dorazí v nejbližších dnech, uvedl. „Reálně v nemocnicích peníze od pojišťoven nejsou, teď jde o to, jak který ředitel se k tomu chce zachovat. Jestli chce dělat, že je tam problém, nebo umí pár dní překlenout a situaci vyřešit,“ podotkl Engel.
Podle jeho informací nedostali vyšší platy například lékaři ve Zlíně a Uherském Hradišti. Engel zdůraznil, že udělá vše pro to, aby jedna platba přišla od pojišťoven mimořádně a lékaři dostali své peníze.
V Praze podle Engela není problém v žádné nemocnici. Velké nemocnice podle šéfky Asociace nemocnic Jaroslavy Kunové mohou vzít peníze na platy z účtu, než dorazí platba od pojišťoven. Problém mohou mít menší nemocnice, které nemají rezervy.
Lékaři při startu protestů hrozili odchodem do ciziny. V květnu bude v Praze už druhý veletrh, na němž budou nabízet volná místa německé kliniky. Engel soudí, že letošní zvýšení platů a vize cílové částky 1,5 až trojnásobek průměrného platu příští rok bude „stabilizační“. Kliniky budou na veletrhu nabízet 500 volných míst. V českých nemocnicích pracuje 18.000 lékařů. „Věřím, že s masovými odchody se potýkat nebudeme,“ shrnul.
Zdravotní sestry se dočkají zvýšení platů příští rok. Šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková ČTK řekla, že podle průzkumu svazu by nabídku práce v zahraničí přijalo 50 procent sester, zejména mladé po škole a zkušené sestry s dospělými dětmi.
„To číslo mě překvapilo, dřív se jen říkalo, že by někdo odešel. Sestry nebyly tak jazykově vybavené a byl problém s uznáváním kvalifikace. To je dnes už vyřešeno a zaměstnancům nic nebrání ve volném pohybu po celé EU,“ řekla.
V příhraničí dojíždějí sestry do Rakouska a Německa, kde pracují hlavně v domácí péči. Mají tam podle Žitníkové plat téměř dvojnásobný. Pokud denně dojíždějí nebo bydlí v rodině, kde pracují, je to pro ně výhodné.
České zdravotnictví čeká podle Engela ještě jeden problém - lékaři v nemocnicích mají 800 i více přesčasových hodin za rok. Zákoník práce povoluje 416. Na toto omezení nejsou provozy nastaveny stylem práce a nemají ani dostatečné počty lékařů. Změny v organizaci práce nejsou podle Engela ani tak věcí reformy, ale jednotlivých provozů. Rušení akutních lůžek a přeměna části na následná lůžka podle něj řešení přesčasů nepřinese.