Praha - O chybějících šesti miliardách na sociální služby se v neděli zmínil i nastupující ministr práce Petr Nečas (ODS).
Změnu systému nastartuje v lednu nový zákon o sociálních službách. Podle něj by potřební měli dostávat příspěvky na péči přímo. Sami se rozhodnou, jakou službu si zaplatí a jestli o ně bude pečovat rodina, asistent či ústav. Dosud peníze putovaly hlavně do ústavů.
Podle odborářů se nedá očekávat, že všichni klienti opustí ústavy a okamžitě se přesunou do domácí péče. Navíc mnozí lidé s vážnějšími obtížemi budou i nadále stálou odbornou ústavní péči potřebovat. Odboráři se obávají toho, že by se při změně systému mohly domovy důchodců, ústavy a další zařízení dostat do potíží. „Poskytovatelé nebudou mít na začátku roku předpokládané finance poté, co byl zrušen příspěvek na lůžko. Klientům se peníze přiznají až v průběhu roku. Je také zcela zjevné, že náklady nelze pokrýt pouze z příspěvků klientů a z jejich důchodů,“ řekl Schlanger.
Podle něj návrh rozpočtu počítá na sociální služby s 600 miliony korun. „Apelujeme na to, aby se při projednávání rozpočtu dostalo na rozjezd systému sociálních služeb dost peněz,“ uvedl předák. Dodal, že chybějící částka 5,4 miliardy korun by měla putovat hlavně do dotací, které by nedostatek financí dorovnaly.
Odbory si od nové normy slibují i zlepšení poměrů zaměstnanců. Kvůli nedostatku peněz totiž mnohé zdravotníky vedení ústavů papírově převedlo do méně placené profese sociálních pracovníků, nadále ale vykonávají ošetřovatelskou práci. Podle bývalé místopředsedkyně zdravotnických odborů Jany Dvořákové bylo takto přeřazeno 13.000 lidí. Schlanger upřesnil, že vydělávají „řádově o 3000 korun méně“, než by dostávali jako zdravotníci.
Podle statistik přitom zdravotnickou péči potřebuje asi 70 procent klientů ústavů a domovů důchodců. Nový zákon by měl umožnit čerpat peníze na ošetřování ze zdravotního pojištění. Schlanger zdůraznil, že pojišťovny uhradí péči zdravotníků, ne sociálních pracovníků.
Systém financování by měla společně připravit ministerstva práce a zdravotnictví, a to do konce roku. Podle místopředsedkyně odborů Dagmar Žitníkové ale propojení mezi oběma úřady neexistuje. „Je pravděpodobné, že se vše zas udělá tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ dodala. Podle mluvčí ministerstva práce Kateřiny Beránkové obě ministerstva o systému financování ale stále jednají a usilují o co nejrychlejší řešení.
Žitníková také řekla, že neexistují ani propočty toho, kolik by sociální služby měly z pojištění odčerpat. Podle Schlangra by bilance však měla být do budoucna výhodná. Pojišťovny totiž nebudou muset platit drahou nemocniční péči za lidi, kteří by ošetření mohli dostat v ústavech.
ČTK