Zatímco ve státní správě by platy měly růst o 3,5 %, pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách by si měli polepšit minimálně o 5 %. Alespoň takto zní požadavek OSZSP, který opakovaně upozorňuje na finanční i personální problémy ve zdravotnictví. Podle předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníkové zdravotnictví přišlo v uplynulém období o 30 miliard korun. „Peníze, které byly ze zdravotnictví vyvedeny, jednoznačně chybí. Nemocnice šetří na personálu, šetří na lécích, šetří všude,“ uvedla předsedkyně Žitníková.
V důsledku úspor prý na pracovištích chybějí zaměstnanci, což se podle ní odráží i v kvalitě poskytované péče. Ještě horší situace je prý v lázeňství a sociálních službách. OSZSP proto pracovníkům v těchto odvětvích doporučí, aby se pokusili vyjednat se svými zaměstnavateli ještě lepší platové podmínky – v lázeňství až 10 % a v sociálních službách 6,5 %.
Ministr chce být vstřícný
Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka je situace, tak jak ji nastiňují odbory, odpovídající. „Je skutečností, že v období minulých vlád bylo zdravotnictví připraveno zhruba o tři desítky miliard a samozřejmě se to podepsalo na finančním zdraví nemocnic i na tom, kolik si mohou dovolit vynakládat na zdravotnický personál,“ potvrdil ministr Němeček v rozhovoru pro ČRo. Peníze by se do zdravotnictví a ke zdravotníkům měly vracet postupně jak skrze státní pokladnu, tak i nalézáním vnitřních úspor. Druhá varianta však bude zřejmě schůdnější, neboť rozpočet je podle Svatopluka Němečka napjatý a taktak se podařilo vyjednat prostředky na kompenzaci zrušených poplatků za hospitalizaci.
„Žiji v reálném světě, chápu, že to nepůjde vyřešit ze dne na den, že možnosti státního rozpočtu jsou velmi napjaté. Jsem velmi rád, že se podařilo vybojovat plnou kompenzaci zrušených zdravotnických poplatků, protože kdyby k tomu nedošlo, byl by to další citelný zásah do hospodaření nemocnic. Je jasné, že to nevyřeší chybějících 30 miliard. Budu se však i nadále snažit bojovat za finance pro zdravotnictví jednak z hlediska vnějšího prostředí, ale také zprůhledněním zdravotnictví a hledáním úspor uvnitř. Nicméně 30 miliard tam prostě nenajdeme,“ předeslal Svatopluk Němeček.
První krok – personální vyhláška
Podle Dagmar Žitníkové jsou si odbory vědomy, že možnosti ministra zdravotnictví, potažmo vlády a státní pokladny, jsou omezené. „Potřebujeme se s panem ministrem a vládou dohodnout na tom, jakými postupnými kroky se situace bude řešit,“ navrhla předsedkyně OSZSP a ocenila, že vláda si zdravotnictví stanovila jako jednu z priorit. Jedním z prvních kroků by podle ní měla být úprava stávající personální vyhlášky, která od samého počátku své platnosti čelí kritice odborových uskupení ve zdravotnictví i České lékařské komory. Personální vyhláška se v době před volbami nelíbila ani v současnosti vládní ČSSD.
„Chceme se s panem ministrem dohodnout na úpravě personální vyhlášky, aby se začal do nemocnic znovu nabírat nutný počet personálu. Chceme se dohodnout alespoň pro příští rok na nějakém základním zvýšení platů, protože ve zdravotnictví meziročně klesly. A pro sociální služby chceme zvýšit platy, které se nezvyšovaly několik let,“ vyjádřila své „minimum“ předsedkyně Žitníková. Ministr zdravotnictví v návaznosti na tento požadavek odborů rozhodl o ustavení pracovní skupiny, která by se měla zabývat úpravou personální vyhlášky. „Jsme domluveni i na tom, že zhruba v srpnu, kdy už bude jasný dopad kompenzace poplatků na nemocnice a jejich hospodaření, se začneme bavit o tom, jaký reálný růst platů můžeme pro zdravotnictví pro příští rok nastavit,“ slíbil ministr Němeček s tím, že očekává nárůst řádově v jednotkách procent. „Byl bych rád, kdyby to bylo o něco výše, než je plánováno pro celou státní správu,“ uzavřel.