Litoměřice - Situace ve zdravotnictví je čím dál tím svízelnější. Stát v závěru loňského roku oddlužil nemocnice, které se dostaly do finančních potíží. Demotivoval tak dobře hospodařící zařízení.
V letošním roce má být uveden v praxi tzv. DRG systém. Podle něj budou nemocnice dostávat zaplaceno stejně, ať je jejich provoz jakkoli drahý, a to za stanovenou diagnózu. O tom všem je následující rozhovor s ředitelem Městské nemocnice v Litoměřicích MUDr. Miroslavem Jiránkem.
V úvodu se musím zeptat na to, zda si vámi řízená nemocnice po loňském roce uchovala pověst zdravotnického zařízení hospodařícího bez dluhu.
Přestože ještě neznám konečné výsledky hospodaření nemocnice, která má roční obrat 404 miliony korun, domnívám se, že jsme ukončili loňský rok s vyrovnaným rozpočtem. Ale nebylo to vůbec v těchto podmínkách jednoduché.
VZP jako největší garant poskytování zdravotní péče má stálé finanční problémy, do kterých se však nedostává vlastní vinou, ale špatně nastaveným systémem. Přestože se zásahem státu ke konci roku její platební schopnost zlepšila, situace není stabilizována. V takové situaci můžeme jen těžko odhadovat vývoj v tomto roce.
Jak tedy hodnotíte loňský rok?
Loňský rok hodnotím kladně. Událo se zde mnoho pozitivních věcí, které i přes potíže vedly ke zlepšení poskytování zdravotní péče. Když poslouchám své spoluobčany, tak jsem zjistil, že nejúspěšnější byla stavební proměna centrálního vstupu do nemocnice. To je zrovna věc, která mi jako řediteli nepřináší přímý zisk, ale image podniku vede k tomu, že pacienti sem přicházejí raději. Proto jsem spokojen.
Rychlým tempem se rozvíjí mamograf, stejně jako vyšetření periferních cév a s tím související rozvoj operativy. Provedlo se několik výjimečných operací, a to i v rámci České republiky. Pacient nemusí jezdit za touto péčí daleko.
Obáváte se zavedení nového systému financování nemocnic, tedy platby za diagnózu?
Jakékoliv změny ve formě financování zdravotnictví vždy vedly k destabilizaci. Systém ještě není vyvážený, je to novorozeně, které se bude vyvíjet. Proto se na začátku obávám určitého ekonomického rizika.
Pociťujete jako křivdu, že dobře hospodařící litoměřická nemocnice nedostala od státu ani korunu, zatímco špatně hospodařící zdravotnická zařízení stát oddlužil, a postavil tak s příchodem nového roku na stejnou startovací čáru s ostatními?
Je to amorální krok státu. V době, kdy se mluví o vytváření zdravotnických sítí, se vracíme k systému centrálního řízení, a ne k řízení pomocí regulovaného trhu. Je zajímavé i to, že ústecká Masarykova nemocnice musela dostat výjimku, aby tuto dotaci dostala, protože na ni měly nárok jen nemocnice zřizované bývalými okresními úřady. Ta mezi ně nepatřila. Svým způsobem je to nemorální.
Jakým směrem vykročí litoměřická nemocnice v tomto roce?
Mluví se o lůžkovém fondu. Na Západě mají nemocnice společný lůžkový fond. Tam neexistují klasická oddělení, jako interna, chirurgie a další. Dobře fungující nemocnice tam nemají oddělení, ale lůžka, na kterých personál ošetřuje pacienty s interní, chirurgickou nebo jinou diagnózou. Vytváření společného lůžkového fondu je i cílem naší nemocnice. Vybízí k tomu také systém platby za diagnózu.
Pokuste se to vysvětlit.
Například pacient se zlomenou rukou absolvuje nejprve předoperační vyšetření, pak operaci, následně rehabilitaci. Vždy na jiném lůžkovém oddělení. Ovšem v současném systému dostane nemocnice zaplaceno za pacienta jen jednou. Pomalu proto hodláme převést některý druh péče do ambulantní péče. Cílem je zaléčit pacienta v akutním stadiu. V době rekonvalescence se pak už nemusí léčit na drahém lůžku, ale doma. Prostě nás čeká změna filozofie jak v myšlení lékařů, manažerů, tak pacientů. Městská nemocnice se s novým systémem hodlá poprat. Pokud ovšem bude rozvíjena a spuštěna platba za diagnózu.
Městská nemocnice v Litoměřicích
EVA BŘEŇOVÁ, Deník Litoměřicka