Na vaše dotazy týkající se všech oblastí zdravotnictví odpovídal JUDr. Pavel Adam z advokátní kanceláře JUDr. Adamová & JUDr. Adam. Tato firma se na poskytování právních služeb ve zdravotnictví specializuje.
DOTAZY
MUDr. Boris Chrást
Chtěl bych se zeptat, jak je možné právně postupovat, pokud nesouhlasím se zařazením do platové třídy. Pracuji ve FN Brno, Bohunice, již 10 let mám složenou atestaci II. stupně z oboru Ortopedie a nyní při zařazování do platových tříd nové tabulky jsem byl zaměstnavatelem zařazen do třídy 13, ačkoliv podle náplně práce i kvalifikace bych měl být zařazen do třídy 14. Odůvodnění ze strany zaměstnavatele je to, že nejsem zařazen ve vedoucí funkci. Tento problém se údajně týká až 60 lékařů v celé FN Brno! Děkuji.
Nařízení vlády č. 469/2002 Sb. stanoví katalog prací, tj. zařazení prací (příkladů prací) do platových tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a člení je podle druhu do povolání. Podle přílohy k cit. nař. vlády je lékař zařazen do 14. platové třídy, vykonává-li preventivní, diagnostickou a léčebnou péče včetně přednemocniční péče nebo v ochraně veřejného zdraví, k jejímuž výkonu je nezbytné získání plné kvalifikace požadované příslušnými předpisy pro zcela samostatný výkon lékařské praxe, výchova a další vzdělávání specialistů, konziliární činnost. Vykonáváte-li takovou práci, je na zařazení do 14. platové třídy právní nárok bez ohledu na to zda vykonáváte vedoucí funkci či nikoliv. Tento nárok by měl být uplatněn především u zaměstnavatele, a doporučujeme tak učinit písemně, popř. požádat o pomoc odborovou organizaci. Odmítne-li přesto zaměstnavatel zařazení do odpovídající platové třídy provést, nezbývá než se domáhat žalobou u soudu zaplacení mzdy ve výši rozdílu mezi platovými třídami, který zaměstnavatel nevyplatil.
Chtěla bych se zeptat, zda advokátní kancelář někdy pracuje s vyhláškou k odškodňování bolesti a ztíženého společenského uplatnění - finanční odškodnění občanů při zdravotním postižení (např. v důsledku nehody). Vyhláška byla nedávno novelizována, ale ne všichni lékaři vědí, co se v ní měnilo. Změnil se nějak podstatně systém bodového ocenění míry zdravotního poškození občanů?
V současné době platí vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. listopadu 2001 o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění č. 440/2001 Sb., která nabyla účinnosti dne 1.1.2002. Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 50/2003 Sb., kterou byla změněna položka T31 - Popálení, poleptání a omrzliny podle rozsahu a stupně postižení“. Podstatnou změnou bodového ohodnocení poškození zdraví je samo vydání vyhlášky č. 440/2001 Sb. neboť v předcházejícím období platila vyhláška z roku 1965, byť byla měněna v letech 1967, 1981 a 1993.
Blanka Misconiová, Národní centrum domácí péče ČR
V domácí zdravotní péči (odbornost 925) se často setkáváme s tím, že ošetřující lékař, který propouští klienta z hospitalizace do domácí zdravotní péče naindikuje v den propouštění klienta příslušný rozsah i frekvenci odborných výkonů, které klient po propuštění do domácí zdravotní péče dle odborného stanoviska (chirurga, neurologa, intenisty, gynekologa, onkologa …atp.) a předpokládaného vývoje zdravotního stavu je nezbytné provádět pro kompenzaci stavu klienta po dobu delší než 14 dnů na kterou je omezena indukce domácí zdravotní péče odborným lékařem ode dne ukončení hospitalizace klienta.
Ve chvíli kdy do své působnosti přebírá uvedeného klienta praktický lékař někdy dochází k drastické redukci, nebo úplnému zrušení probíhající domácí zdravotní péče (zjevně z obav praktického lékaře o redukci bonifikace), přesto že je evidentní, že zdravotní stav klienta je takový, že další domácí zdravotní péči, včetně předpisu potřebných produktů pro ošetření a kompenzačních pomůcek nezbytně potřebuje. Nejedná se tedy o situace kdy by zdravotní stav klienta byl už natolik uspokojivý, že by domácí zdravotní péči v původně indikovaném rozsahu nepotřeboval!
Má otázka zní jaký doporučujete postup ve vztahu k uplatnění ohlašovací povinnosti, z důvodu nebezpečí, které hrozí pro zanedbání povinné péče - z pozice:
klienta,
rodiny klienta,
blízkých klienta,
poskytovatelů domácí zdravotní péče,
zdravotní pojišťovny, u které je klient zaregistrován,
ošetřujícího lékaře, který původně příslušný rozsah a frekvenci domácí zdravotní péče indukoval?
Obecně platí, má-li pacient za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, v tomto případě praktickým lékařem, je oprávněn :
a) podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli (pokud přichází v úvahu),
b) obrátit se na Českou lékařskou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře,
c) obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména spadají-li původně indukované zdravotní výkony do péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
d) obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení podle zvláštního zákona.
Tytéž prostředky může volit i osoba pacientovi blízká, poskytovatel domácí zdravotní péče, i ošetřující lékař, který původně příslušný rozsah a frekvenci domácí zdravotní péče indukoval.
Mgr. Dana Vacková
Vyhláška 440/2000 v § 11 stanoví úklid pracovišť intenzivní péče 3x denně na vlhko. Kde a jak je stanovena frekvence, rozsah a způsob „velkého“ (sanitárního, cyklického) úklidu? Vyhláška 134/1998 stanoví minimální personální a technické vybavení pracovišť. Stanoví nějaká vyhláška minimální prostorové určení (počet čtverečních metrů na 1 lůžko intenzivní péče tak aby se kolem lůžka dalo pracovat)? Vyhláška 49/1993 stanoví pouze jiné hodnoty (světlou výšku, vzdušný prostor…).
Jiný právní předpis než cit. vyhláška č. 440/2000 Sb. podrobnosti o úklidu nestanoví. Ovšem zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v ustanovení § 15 stanoví zdravotnickému zařízení povinnost činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz (a úklid zdravotnických pracovišť mezi tato opatření nepochybně patří), a je povinnost tato opatření uvést v provozním řádu, který schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví. Totéž platí o prostorovém rozmístění lůžek.
MUDr. Miluše Krauseová
Zajímalo by mne, zda zaslání kopie revizní zprávy včetně námitek, o nichž má být rozhodnuto na příslušné zdravotní pojišťovně jinému subjektu, než je právě zdravotní pojišťovna, je možno považovat za porušení mlčenlivosti (která ze Smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče vyplývá) ze strany SZZ ? Revizní zpráva mj. obsahuje čísla pojištěnců, odmítnuté výkony, které na ně byly vykázány a podobně.
Smluvní závazek mlčenlivosti se obvykle vztahuje na všechny skutečnosti, které se účastník smluvního vztahu dověděl, což lze nepochybně vztáhnout i na obsah revizní zprávy. Mlčenlivost je však také vedle toho upravena zákonem, a to § 55 odst. 2 písm. d) zák. č. 20/1966 Sb. (zdravotnický pracovník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl v souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby – tj. je chráněn pacient) a zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, jímž je rovněž chráněn pacient. Osobním údajem je jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu; o osobní údaj se nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních prostředků. Lze-li z údajů v revizní zprávě identifikovat pacienta, může být zpřístupnění revizní zprávy v rozporu také s těmito předpisy.
Pochopitelně poskytnutí revizní zprávy v rámci zákonného uplatnění práva v příslušném řízení (např. soudním) neoprávněné není.
MUDr. Zatloukalová Daniela
Nevím, jestli můj problém je řešitelný touto cestou, nicméně se pokusím stručně popsat. Jednalo se o zvýšení maximální uhrady z důvodu rozdílů v ohodnocení lékař A1 a A2, taky s ohledem na náběh ordinace. Za první čtvrtletí mi VZP odmítla nejenom proplatit další rok rozdíl, ale v dodatku na další rok figuruje nižší suma. Ptám se: není možné tuto v dodatku max. uhradu zvýšit? S ohledem na to, že jsem začínala vlastně bez pacientů a nyní jsem se dostala do situace, kdy se sice zvyšují všechny náklady na nájem… ale já musím pracovat zadarmo protože mi pojištovny proplatí jen to, co vloni. Neexistuje nějaké právní řešení? Jedná se totiž asi o třetinu hodnoty dávek.
Na základě popisu problému bohužel nelze posoudit, zda návrh dodatku ke smlouvě o poskytování a úhradě zdravotní péče nabídnutý pojišťovnou je v rozporu s právními předpisy či nikoliv (je možné posoudit jen na základě znalosti celého obsahu smlouvy).
MUDr. Štorek Alexander
Můžete mi prosím poradit, zda se dopouštím porušení mlčenlivosti tím, že nahlásím zdravotní pojišťovně tzv. kód náhrad - vliv alkoholu např. v případě, že dojde k poranění v opilosti? Ptám se tak proto, že právník ČLK na naší konferenci tvrdil, že ano.
Podle ustanovení § 55 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Pokud ovšem si poškození zdraví zavinil pojištěnec sám, byť např. pod vlivem alkoholu, tato oznamovací povinnost se na takové případy nevztahuje.
(red), www.Zdravi.Euro.cz