Odpovědnost za nedostatečné poučení pacienta

Pokud náš lékař nedostatečně poučil pacienta o rizicích operace, jsme jako nemocnice odpovědní za ublížení na zdraví pacienta v důsledku materializace určitého rizika operace, i když jinak byla operace provedena lege artis? Zákon o zdravotních službách stanoví zásadu, že zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Aby pacientův souhlas byl skutečně informovaný, je třeba pacientovi kromě jiného sdělit, jaká jsou rizika jemu navrhované operace, a to srozumitelně, tedy primárně s ohledem na důsledky pro pacientův praktický život. Tím je třeba zabránit situacím, kdy po vzniku určitého negativního následku operace pacient tvrdí, že kdyby o tomto riziku věděl, tak by danou operaci určitě nepodstoupil. Pokud toto poučení pacienta neproběhne (ať již vůbec či nedostatečně), jde ze strany poskytovatele zdravotních služeb o porušení právní povinnosti, tedy protiprávní jednání jakožto jeden z předpokladů odpovědnosti za ublížení na zdraví. Materializace určitého rizika operace, tedy vznik újmy na zdraví, je pak dalším předpokladem odpovědnosti za ublížení na zdraví. Avšak ani protiprávní jednání a vznik újmy na zdraví samy o sobě ke vzniku odpovědnosti poskytovatele za ublížení na zdraví nestačí – k tomu musí přistoupit ještě existence příčinné souvislosti mezi nimi. Jestliže samotná operace byla provedena lege artis, pak otázka ohledně příčinné souvislosti zní následovně: Došlo by k dané operaci (a tedy i k nechtěné materializaci riz