“ uvedl Piškula. Z dluhu 321 milionů korun, tvořeného rovným dílem nutností vrátit nesprávně použitou státní dotaci na výstavbu nemocnice a penále, zůstane vedení zdravotnického zařízení k úhradě šestnáct milionů. „Ministr smazal pohledávku ve výši 305 milionů,“ řekl přednosta. Celkem z původní povinnosti platit bezmála 450 milionů korun zůstává padesát. „Sedmdesát milionů hradil okres a nemocnice ze svých rozpočtů a rezerv,“ doplnil Piškula. „Ještě dnes ale některé dluhy narůstají,“ upozornil ředitel nemocnice Miloslav Janulík. Podle jeho slov se jedná výlučně o některá penále, jejichž zvyšování nelze ale nijak zabránit. Případem postupu původního vedení zařízení při výstavbě a provozu léčebného komplexu v předchozích letech se prý stále ještě zabývá policie. Protože je však obtížné prokázat úmysl při řízení, nemá zatím ještě policejní šetření konkrétní výsledek.
„Já mám teď na prvním místě jiný úkol, a to je dostavba nemocnice, její zkolaudování a obměna některých zařízení,“ tvrdí přednosta. Aby splnil vládní úkol, musí být ještě letos realizována první etapa budování pavilonu patologie. Po loňském dokončení nového heliportu s možností nočního provozu je pavilon největší stavební akcí.
Břeclavská nemocnice byla budována ve dvou etapách. Pro chybějící patologii nebyla dosud zkolaudována a v současnosti se zpracovává vládou požadovaný stavební audit. „Je s tím spojena také kontrola 320 tisíc stavebních výkresů,“ uvedl Janulík. Zařízení bylo původně projektováno i pro potřeby pacientů z blízkých slovenských obcí, které jsou však dnes součástí samostatného státu. V nemocnici je 457 lůžek. Jejich využití dosahuje v současnosti asi devadesát procent. O provoz zařízení a nemocné pečuje celkem 750 zaměstnanců.
Milan Vojtek, Brněnský a jihomoravský den, 5.5.2001