„Jejich vzájemné vztahy jsou v troskách. Už si opravdu nedovedu představit, že se naladí na společnou notu a za vším udělají tlustou čáru,“ tvrdí Gazdík.
A proč si to myslíte? Zázraky se někdy přece dějí, obzvlášť ve zdravotnictví…
Když pan ředitel ustoupil při „znovupřijetí“ protestujících lékařů, kteří se zapojili do kampaně Děkujeme, odcházíme, kterou jsem také považoval za obyčejné vydírání, jeho krok mě mile překvapil. Nepočítal jsem, že mu ego dovolí udělat krok zpět. Jenže teď to lékařům vrací, snaží se je vyštípat z nemocnice. A s tím rovněž nemohu souhlasit.
Kdo přinutil ředitele stáhnout výpovědi?
Hrozba odvolání, které by navrhla dozorčí rada, kdyby lékaře nevzal zpátky. Měli jsme dostatek hlasů, byl pod velkým tlakem.
Jenže situace v nemocnici se neuklidnila. Spíš naopak, graduje…
Bohužel. Už je to v rovině kdo s koho. A ředitel je zjevně připravený jít i přes mrtvoly.
Dozorčí rada jej přesto ještě nepotopila…
Povinnosti v parlamentu mi nedovolily opustit Prahu, ale přes internet jsem hlasoval pro odvolání pana ředitele. Prozatimní verdikt je podle mě jen prodlužováním agónie v Uherskohradišťské nemocnici.
Odvolání ředitele je tedy podle vás řešením?
Ano. Karásek je skvělý manažer, ale nesmí sklouznout za etické a morální hranice. Už se uchyluje k metodám, na které řídící pracovník nemůže ani pomyslet. Uznávám, že nemocnice dosahuje dobrých ekonomických výsledků, ale za jakou cenu? Není možné, aby pacienta operoval lékař, který je ve službě 60 hodin a není erudovaný. Prohlášení lékařů hovoří za vše.
Lékaři jsou však terčem i psychického nátlaku…
Vím, několika primářům už měl dokonce ředitel předat báseň Trest od Viktora Dyka. Když si ji přečtete, je to hodně podivné. To vám přijde normální? A pak se ani nedivím, že lékaři mají i pochybnosti o duševním zdraví ředitele. Jeví prý známky psychické poruchy. Ale nejsem lékař, neumím to posoudit.