Zahájen už byl například projekt, jehož cílem je vytvořit regionální centrum pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Sídlit by mělo v nově vybudovaných objektech v lokalitě ulice Šlechtitelů na okraji města.
„Našimi partnery jsou v tomto případě Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby,“ řekl novinářům rektor UP Miroslav Mašláň.
Další dva výzkumné areály UP by měly vzniknout v olomoucké Fakultní nemocnici. Jeden z nich bude zaměřen na biomedicínu, druhý na rozvoj a výuku na lékařské fakultě.
První z center, které se bude zabývat mj. studiem mechanismů vzniku a léčby nádorových a infekčních onemocnění, bude sídlit v nové budově, druhé vznikne dostavbou teoretických ústavů. Další evropskou dotaci se UP snaží získat například na výzkumně vzdělávací areál pedagogické fakulty.
„Předpokládáme, že by díky novým centrům mohlo vzniknout až 300 nových míst zejména pro vysoce kvalifikované vědecké pracovníky. Už nyní přitom evidujeme zájem některých světově uznávaných odborníků přesunout se do Olomouce, a to i ze zahraničí. Uplatnění však najdou i technickohospodářští pracovníci či dělníci,“ uvedl Mašláň s tím, že zhruba polovina zaměstnanců center by měla být z olomouckého regionu. Půjde hlavně o absolventy UP.
Nové projekty podporuje mj. i olomouckém hejtmanství, a to i finančně. „Považujeme je za velmi důležité z hlediska ekonomického rozvoje našeho regionu,“ zdůraznil hejtman Martin Tesařík (ČSSD).
Zatímco na zřízení center biotechnologií a biomedicíny, které přijde na zhruba 1,5 miliardy korun, může UP získat dotaci ve výši 100 procent nákladů, do dostavby teoretických ústavů a výstavby výzkumně vzdělávacího areálu pedagogické fakulty bude muset investovat mimo dotaci ve výši bezmála jedné miliardy korun asi 400 miliónů korun z vlastních zdrojů.
Připravovaná vědecko-výzkumná pracoviště by měla být finančně soběstačná. „Peníze budou získávat především prostřednictvím grantů z národních i mezinárodních vědeckých programů určených na výzkumnou činnost,“ dodal Mašláň.