OLOMOUC - Snížení počtu středisek lékařské služby první pomoci z 18 na pět se podle vedení Olomouckého kraje osvědčilo. V kraji za první pololetí poklesl počet výkonů pohotovostí v porovnání se stejným obdobím vloni o více než 11.500 případů. Lidé si zvykají více se obracet na své ošetřující lékaře.
„Ukazuje se, že systém je dobrý a není potřeba ho měnit,“ komentoval dnes statistiku hejtman Jan Březina (KDU-ČSL). Zatímco vloni v prvním pololetí navštívilo ordinace pohotovostí 32.238 dospělých, letos jich bylo o 5277 méně. Ubylo rovněž výjezdů lékařů k dospělým pacientům, a to o více než 8500 případů. Více zatíženy byly naopak dětské pohotovostní ordinace. Zatímco vloni do konce června rodiče přivedli 9926 dětí, letos jich kvůli vyššímu výskytu nemocí bylo 12.386.
„Lidé si začali více uvědomovat, že se mají obracet především na své ošetřující lékaře. To je dobrý postup. Omezila se i noční volání, která byla na hranici zneužívání. Ubylo lidí, kteří nestihli přes den zajít k lékaři a v noci volali pohotovost. V nočních hodinách vyjíždíme jen k naléhavým případům,“ řekl ČTK krajský zdravotní rada Josef Gerold.
Lidé mohou do ordinací zavítat do 22:00, poté sanitka vážně nemocné přiveze k lékaři. Letos pohotovost do konce června přivezla k lékaři 936 dospělých a 68 dětí. Podle Gerolda nenastal ani jeden případ neposkytnutí pohotovostní služby.
Systém pěti středisek pohotovosti zavedl kraj kvůli nedostatku peněz letos v lednu. Od té doby nedoznal větších změn. Kraj pouze přispěl dětským oddělením nemocnic v Hranicích na Přerovsku a Šternberku na Olomoucku na posílení personálu částkou 332.000 korun. Rodiče nemocných dětí totiž začali po zrušení pohotovostí v těchto městech více vyhledávat ústavní péči.
Lékařskou službu první pomoci v pěti bývalých okresních městech zajišťuje záchranná služba, protože kraj se koncem loňského roku s praktickými lékaři neshodl na výši odměn za pohotovostní služby.
ČTK