Figurína, která kvůli své nesmrtelnosti dostala jméno Semir podle hrdiny seriálu Kobra 11, je součástí první etapy nového simulačního centra. Projekt je ojedinělý v republice, řekla proděkanka Lékařské fakulty Univerzity Palackého Eliška Sovová.
„Ve výuce mediků i lékařů je tendence více dělat na simulátorech. Pacientů v uvozovkách ubývá, některá péče se přesouvá do ambulancí, mnozí i odmítají přítomnost mediků. Proto jsme si řekli, že část výuky uděláme do budoucna na simulátorech. Za ta léta vývoje začínají být simulátory téměř dokonalé,“ uvedla proděkanka Sovová.
Pacienta s různými nemocemi zastupuje v simulačním centru speciální panák. Od skutečného člověka je je téměř k nerozeznání. „Vypadá jako člověk, je tak geniální, že dýchá, má ozvy, má pulsaci, potí se, slzí a reagují i sliznice. Když má nedostatek kyslíku, tak zfialoví. Může i krvácet nebo dostat pneumotorax. Nejdůležitější pro vzdělávání je, že má zavedenou žílu. Když se do ní podá lék označený čárovým kódem, počítač to zhodnotí a vyhotoví, co se přesně a v jaké dávce figuríně podalo,“ doplnila Sovová.
Figurína může simulovat například různé kritické situace jako srdeční zástavu, astmatický záchvat, akutní infarkt či plicní embolie. „To jsou všechny akutní stavy, ke kterým se medik běžně nedostane, pokud nemá obrovské štěstí, že to zrovna uvidí,“ doplnila proděkanka. Postup studentů při poskytování pomoci navíc zaznamenává kamera, záznam poté může vyučující s mediky po jejich zákroku podrobně probrat.
Součástí první etapy simulačního centra je také resuscitační místnost vybavená resuscitačními pomůckami, nechybějí ani prostory, kde si mohou medici zkoušet i různé akutní zákroky. Do budoucna by se mělo olomoucké Centrum telemedicíny a simulátorů rozrůst podle proděkanky také o chirurgické pracoviště se simulátorem, kde by si medici mohli zkoušet chirurgické i gynekologické zákroky. Věnovat se zde chtějí v budoucnu i diagnostikám ORL.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).