Olomoučtí vědci poodhalili tajemství závažné choroby

7. 6. 2006 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci jako první oznámili světu, že se jim podařilo rozšifrovat část profilu bílkovin, který určuje směr rozvoje plicního zánětu u onemocnění zvaného sarkoidóza. Odbornou veřejnost o tom informovali v květnu v prestižním americkém odborném časopisu American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine...


Olomouc - Olomouc je již několik let střediskem evropského výzkumu této nemoci.

„Při sarkoidóze se zánětlivé buňky hromadí v plicích a následně mohou plicní tkáň poškodit. Výzkumu se na Ústavu imunologie ve spolupráci s plicními lékaři v Olomouci a Londýně intenzivně věnujeme skoro deset let,“ řekl dnes novinářům vedoucí výzkumného týmu Martin Petřek. Na klinické využití objevu si ale pacienti budou muset zřejmě počkat ještě několik let.

Unikátnost současného objevu podle něj spočívá v tom, že při sledování bílkovinného spektra v plicích nemocných byly zjištěny zásadní rozdíly v profilu bílkovin v závislosti na stavu nemocných. U pacientů s lehčím průběhem onemocnění byly přítomny jiné bílkoviny než u pacientů se závažným postižením plic. To lékařům umožní lépe pochopit mechanismus nemoci a v budoucnu vyvíjet takové léčebné postupy, které budou určitý typ bílkovin blokovat.

K výzkumu výrazně přispěl nápad využít metodiku proteinových čipů. „Čipy díky miniaturizaci umožňují vyšetřit velké množství bílkovin z velmi malého množství vzorku. V několika experimentech jsme mohli sledovat současně přes 400 proteinů a blíže charakterizovat ty, které jsou pro onemocnění nebo jeho určité stadium typické. Zpracování výzkumných dat bylo velmi náročné, protože jsme čipy použili u plicního zánětu poprvé,“ vysvětlila Eva Kriegová, která část experimentů uskutečnila v německé Jeně.

Podle přednosty kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Olomouci Vítězslava Kolka je sarkoidóza zřejmě největší záhadou v plicní medicíně. Lékaři nevědí, proč nemoc vzniká. V ČR jí trpí několik tisíc lidí, nejčastějšími jsou pacientky středního věku. Pacient trpí dušností, záchvaty dusivého kašle. Může u něj ale nastat i selhání plic či srdce nebo poruchy centrálního nervového systému. Někteří musejí podstoupit transplantaci plic.

O významu výzkumu olomouckých vědců svědčí i to, že ho publikoval prestižní americký časopis a dokonce mu věnoval úvodník. Podle Petřeka čtrnáctideník přijme zhruba 17 procent ze zaslaných prací. Sledují ho nejvýznamnější specialisté z oboru. Olomoucký tým v něm v minulosti publikoval už pětkrát, což je v rámci ČR unikátní.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?