Internet je podle kanceláře ombudsmana hlavní prostředek, jak mohou lidé zjistit dostupnost zařízení v jejich okolí. Proto se na něj pracovníci zaměřili. „Ukázalo se, že tři čtvrtiny krajských zařízení pro seniory vydávají určité zdravotní stavy za problém při přijetí, ačkoliv s tím nemusí být spojené chování, které by vylučovalo kolektivní soužití,“ řekla novinářům Lukasová. Schopnost kolektivního soužití patří mezi zákonné podmínky přijetí.
Pracovníci ombudsmana hodlají do července udělat 12 neohlášených návštěv v domovech pro seniory. Staří lidé si podle veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského neradi stěžují. „Často se bojí, že to bude použito proti nim,“ podotkl ombudsman. Proto se chce kancelář kvalitou péče o staré lidi zabývat. „Chceme se zaměřit zejména na osoby trpící demencí. Máme vypracované body, které budeme v zařízeních sledovat. Patří mezi ně například prevence nezvládnuté bolesti, dostatek soukromí či umístění přes nesouhlas dotčené osoby,“ dodala Lukasová. Lidí s demencí je podle ní v domovech pro seniory až 40 procent.
Podle odborníků z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně se každých 20 let zdvojnásobí počet pacientů s demencí. Důležitá je podle nich včasná diagnostika, která umožní prodloužit dobu soběstačnosti i života lidí. „Právě lidé s demencí patří mezi obzvlášť křehké seniory. Mohou být velmi snadno vystaveni špatnému zacházení a zneužívání,“ podotkla Lukasová.
Ombudsman se péčí o seniory zabýval několikrát už v minulosti, loni například zjistil nedostatky ve dvou zařízeních pečujících o staré lidi, mezi kterými se nacházeli i pacienti s demencí. Pracovníci kanceláře se zabývali například také podvýživou seniorů. Na konci letošního průzkumu vydá pro kraje a radnice, které domovy pro seniory zřizují, doporučení a náměty na zlepšení.