Podle výsledků průzkumu chybí služby pobytové, ambulantní i terénní, raná péče, stacionáře i odlehčovací služby. Pokud služba v místě existuje, bývá kapacitně naplněná, takže z pohledu rodin jako kdyby neexistovala. Nedostatky jsou také v informační a poradenské podpoře rodin. Situace rodin není mnohdy řešena komplexně, upozornila Šabatová.
Kancelář ombudsmanky v průzkumu hledala vhodnou službu pro dva modelové klienty s autismem s problematickým chováním - dítě a dospělého. Dotazovala se 424 zařízení sociálních služeb. Situace napříč kraji se liší. Modelového dětského autistu by nebylo schopné přijmout žádné zařízení v Karlovarském, Plzeňském a Zlínském kraji, dospělého v Ústeckém a Karlovarském. I jinde jsou však kapacity prakticky naplněné.
Autistů v populaci přibývá. V současnosti připadají jeden až dva případy poruch autistického spektra na 100 lidí. Rodiče dětí i dospělých autistů se na ombudsmanku v posledních letech obraceli a žádali o radu nebo pomoc se zajištěním sociální služby a o celkovou podporu rodiny. Často rodiče poukazovali na to, že požadovaná služba buď v regionu vůbec není, anebo je dlouhodobě nedostupná.
"Jestliže rodiče popisují, jak obvolávají a objíždějí zařízení po celé zemi a hledají sociální službu, protože už nejsou schopni zvládat náročnou péči o blízkou osobu s autismem, ale nikde se jim nedostane pomoci, logicky to vede k závěru, že stát při plnění svých závazků selhává," uvedla Šabatová.
Obmudsmanka na základě průzkumu sestavila sadu doporučení pro ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví i školství a další instituce. Krajům doporučuje, aby vytvářely konkrétní a termínované plány poskytování sociálních služeb. Při plánování i financování je nutné zohledňovat personální a psychickou náročnost péče o autistické klienty.