Informace o akcích nám poskytla prezidentka sympozií, primářka Onkologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.
Stoupá incidence, klesá mortalita
První z uvedených sympozií se letos zaměřilo na problematiku karcinomu prostaty, jeho detekci, epidemiologii a možnosti léčby. „Nepříznivým trendem je vzestup incidence tohoto karcinomu a přesun záchytu do nižších věkových kategorií, jak vyplývá z dat Národního onkologického registru. Naopak příznivou skutečností je, že klesá mortalita na tento zhoubný nádor a častěji jsou zachycovány nádory v časném stadiu, které je dobře léčitelné,“ uvedla profesorka Abrahámová.
K dispozici je dnes řadu léků ovlivňujících prognózu pacientů s pokročilým karcinomem prostaty a je zde snaha přesunout léčbu využívanou v pozdějších stadiích do stadií časnějších – s cílem zabránit další progresi nádoru. Ačkoli posledně zmíněné postupy nejsou zatím lege artis, výsledky recentních studií by mohly přinést změnu v aktuálních léčebných doporučeních.
Léčba se však nenasazuje vždy a za každou cenu. V některých případech se u nepokročilého lokalizovaného karcinomu prostaty u starších mužů uplatňuje přístup vyčkávání a sledování (watchful waiting). „Ukazuje se, že u části mužů, kteří zemřeli na jiné onemocnění, je karcinom prostaty náhodně nalezen při pitvě. Odstranění takového karcinomu, který nejeví známky agresivního růstu, nemá žádný velký význam. Naopak radikální operace s sebou nese mutilující poškození a mnohá rizika,“ vysvětlila profesorka Abrahámová.
Nové cílené léky a imunoterapie
V oblasti nádorů varlat, kterými se zabývala další část sympozia, nedošlo k zásadním léčebným pokrokům. V brzké době by se však podle profesorky Abrahámové mohl objevit na trhu první cílený lék pro tuto diagnózu.
Přednášky z této oblasti se zaměřily na epidemiologii nádorů testis, tým lékařů z FN Motol pak referoval o zkušenostech s testikulárními a paratestikulárními nádory u dětí, adolescentů a mladých dospělých v letech 2000–2013. Další přednášející seznámili účastníky s technikami laparoskopické retroperitoneální lymfadenektomie v léčbě testikulárních nádorů. Minisympozium se zaměřením na renální karcinom představilo imunoonkologické novinky v léčbě tohoto zhoubného nádoru. „Dříve byla prognóza pokročilého a metastatického renálního karcinomu zcela infaustní. V současnosti máme k dispozici řadu cílených molekul, bohužel stále nedokážeme identifikovat prediktivní marker pro jejich léčebný efekt, takže nasazované biologické léky nejsou účinné u všech pacientů. V klinickém testování je nicméně nadějný lék na imunoonkologické bázi, který by mohl tuto situaci zlepšit,“ prozradila profesorka Abrahámová. Imunoterapie se v onkologii již využívá u melanoblastomu a bronchogenního karcinomu.
Stoupá záchyt časných stadií
19. mamologické sympozium se zabývalo problematikou karcinomu prsu z pohledu epidemiologie, prediktivní genomiky a časného záchytu, možnostmi neoadjuvantní systémové léčby, hormonální léčby premenopauzálních pacientek, karcinomem prsu u těhotných a kojících žen a nádory prsu u dětí a adolescentů. „Hovořili jsme rovněž o výsledcích mamografického screeningu, který probíhá již několik let, a souvisejících epidemiologických parametrech. Zdá se, že dosavadní stoupající incidence dosahuje v posledních letech fáze plató a nemuselo by tedy docházet k dalšímu nárůstu. Data z registru BREAST pak dokladují častější záchyt stadií I a II karcinomu prsu. Je to dáno jednak samotným mamografickým screeningem, jednak tím, že ženy o sebe začaly více pečovat,“ vysvětlila prof. Abrahámová a dodala, že přes veškeré snahy odborníků oslovit širokou veřejnost bohužel v populaci zůstává část pacientek, které na screening nechodí a chodit nebudou.
Dalším pozitivním trendem je fakt, že se prodlužuje celkové přežití pacientek s karcinomem prsu a snižuje úmrtnost na tento zhoubný nádor. Důvodem je již zmíněný častější záchyt časných stadií karcinomu, navíc je k dispozici účinná léčba umožňující i pacientkám s pokročilým nádorem žít kvalitní život. Vedle bezpečnosti a účinnosti léčby se kvalita života onkologických pacientů dostává stále více do popředí při výběru vhodné léčby.
„Významným přínosem v léčbě karcinomu prsu je zejména neoadjuvantní léčba u HER2-pozitivních pacientek s lokálně pokročilým nádorem. Zde je možné dosáhnout kompletní patologické remise onemocnění, což zjednodušuje následnou chirurgickou léčbu. Patologická remise znamená zároveň delší dobu do progrese, a některé studie poukazují dokonce na delší přežití těchto pacientek. Za zmínku stojí i to, že trendem jsou v současnosti záchovné operace a ablace prsu se již neprovádějí standardně,“ shrnula profesorka Abrahámová.
Na organizaci sympozií se podílely Nadační fond onkologie pro 21. století, Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Česká onkologická společnost ČLS JEP a Česká urologická společnost ČLS JEP. Spoluprezidenty sympozií byli prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., a doc. MUDr. Jana Prausová, Ph. D., MBA.