Onkologické pacienty léčíme na dluh

6. 12. 2012 8:15
přidejte názor
Autor: Redakce
Centrům excelentní léčby chybí koncem roku prostředky na léčbu pacientů. Některá onkologická centra léčí i na dluh. Onkologové jsou ochotni jít pod doporučené postupy pro standardní léčbu, pokud by tím pomohli vyrovnanému hospodaření.


„Počet pacientů vyžadujících specializovanou léčbu v centrech se každoročně zvyšuje. Mnozí onkologicky nemocní se díky moderní léčbě uzdraví, jiní přežívají déle a další nově diagnostikovaní pacienti neustále přibývají,“ popsal situaci předseda České onkologické společnosti ČLS JEP (ČOS) Jiří Vorlíček. „Kromě zvýšení počtu nemocných se zvyšují také počty dlouhodobě sledovaných pacientů.

Díky superspecializované péči se dožívají druhých i třetích malignit, dlouhodobá péče se výrazně prodlužuje,“ dodala primářka KOC FN Motol v Praze Jana Prausová Odborná společnost nyní zvažuje i možnost, že sníží úroveň poskytované péče pod standardy, které jsou v Evropě běžně užívané. Podle zástupců společnosti však již současný systém financování této péče omezuje pacientům přístup k nejmodernější léčbě. „Je to špatné řešení situace, ale pokud MZ deklaruje, že financí je nedostatek, přikloníme se k možnosti plošného snížení standardu pro všechny pacienty.

Ušetříme za nákladnou léčbu a zachováme vyrovnaný rozpočet. Dalším možným řešením je zvýšení platby za státní pojištěnce nebo kdyby si lidé více platili levnou zdravotní péči a nákladná léčba by byla proplácena na základě solidarity potřebným,“ uvedl profesor Vorlíček s tím, že nejlepší cestou financování nákladné péče by byla platba za pacientem.

Zálohové platby nepokryjí léčbu pro všechny

Navýšení finančních prostředků cítí centra odborné péče jako nezbytně nutné. Současné paušální úhrady nákladů bez ohledu na reálné počty i potřeby pacientů jsou podle nich v rozporu se zásadou solidarity i stejného přístupu k péči. „Systém zálohových plateb zdravotnickým pracovištím nedává prostor léčit v daném okamžiku všechny pacienty, kteří terapii potřebují. Zdravotní pojišťovny tímto přístupem současně znemožňují pacientům svobodnou volbu lékaře,“ domnívá se Jiří Vorlíček.

Situaci komplikuje také fakt, že za kvalitní centrovou péčí nemocní migrují. To pociťuje například KOC ve FN Motol. Onkologičtí pacienti sem za specializovanou nákladnou léčbou přicházejí z regionálních onkologických pracovišť. „Přes 17 procent našich pacientů patří spádově pod mimopražská onkologická zařízení. Ošetřujeme všechny, ale finančně je to pro naše oddělení zátěž.

Řada z nich navíc často přichází v pokročilém stadiu onemocnění, s nasazenou léčbou, a u nich jsou náklady ještě vyšší než u pacientů, kteří by z regionu přišli zahájit léčbu rovnou k nám,“ říká primářka Prausová s tím, že nemocní jejich pracoviště často volí právě kvůli kvalitě péče.

Nákladná léčba má smysl

Cenu léčby onkologickým pacientům závratně zvyšuje především nákladná biologická terapie. Komu bude indikována, závisí na rozhodnutí lékaře. Koncem roku, kdy se rozpočty specializovaných center úží, se pacientům čekací doby na nákladnou léčbu prodlužují. „Přiznávám, že v prvním pololetí léčíme s daleko větším optimismem, u pacientů koncem druhého pololetí je financování jejich péče obtížnější,“ podotýká profesor Vorlíček.

Nejinak je tomu i u ostatních chronicky nemocných, kterým tato léčba pomáhá. „Biologická léčba je nákladná, ale u pacientů s Crohnovou chorobou nabízí rychlý nástup protizánětlivých účinků, snížení počtu hospitalizací a chirurgických zákroků, ale i snížení sociálních nákladů tím, že je pacient rychleji navrácen do pracovního procesu,“ popisuje vedoucí lékař Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty 1. LF UK a ISCARE Lighthouse v Praze profesor Milan Lukáš.

V porovnání délky trvání pracovní neschopnosti je rakovina druhým nejdelším onemocněním – průměrně jsou onkologičtí pacienti neschopni pracovat celých 180 dní, déle (200 dní) prostonají už jen nemocní s tuberkulózou. „Nové technologie a moderní léčebné postupy včas a lépe diagnostikují, rychleji léčí a vyléčí, zastaví či zpomalí léčebný proces a zmírňují nebo kompenzují nepříznivé zdravotní a sociální důsledky nemoci,“ potvrzuje Alena Zvoníková z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zároveň však přiznává jejich ekonomickou náročnost s tím, že v sociální oblasti se tyto benefity projeví až ve středně- či dlouhodobém horizontu.

Pojišťovnám schází dlouhodobý pohled

Výhody zdravotních benefitů, které se později promítnou do snížení státem poskytovaných sociálních dávek, zatím v ČR řeší pouze systém HTA. „Pojišťovny takové dlouhodobé vidění nemají, řeší stávající krizi, kdy několik posledních let klesá výběr zdravotního pojištění. Přitom 70–80 procent všech nákladů na zdravotní péči je v EU použito na léčbu chronických onemocnění.

Zatím nikdo nezohledňuje nepřímé náklady, jako je ztráta produktivity, snížení pracovního výkonu, invalidita a předčasný odchod do důchodu,“ říká Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment s tím, že počet ekonomicky aktivních obyvatel klesá, zatímco náklady na léčbu se stále zvyšují, aniž by se zvyšovala spoluúčast pacientů na léčbě.

Onkologové vědí, že farmaceutické firmy nyní vyvinuly velmi účinné léky na rakovinu prostaty a maligní melanomy, které jsou pacientům výrazně ku prospěchu, ale jsou velmi drahé a na náš trh jsou zaváděny pomalu. Firmy s nástupem léků do Česka otálejí, protože zdejší trh je pro ně nepřehledný a vratký. Jedním z destabilizačních faktorů, kvůli kterým firmy na trh preparát třeba vůbec neuvedou, je opakované snižování úhrad za léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Jak z toho ven? Sofiina volba…

Onkologové spatřují řešení financování center v zavedení systému, který se v roce 2009 osvědčil, ale následně byl bezdůvodně zrušen. Tehdy platby od zdravotních pojišťoven takzvaně „šly za pacienty“. V praxi to znamenalo, že pacient si mohl vybrat pracoviště, kde chtěl být léčen, a zdravotní pojišťovny tomuto pracovišti léčbu uhradily.

„Kdyby tento systém existoval, komplexní onkologické centrum, které bude mít více pacientů, bude mít více práce, ale i adekvátně více peněz,“ dodal profesor Vorlíček. KOC ve FN Motol má podle Jany Prausové ústní dohodu s pojišťovnami, že jejich léčba nad rámec ročního rozpočtu bude zpětně proplacena. Za své domovské pracoviště, KOC Masarykův onkologický ústav Brno, Jiří Vorlíček potvrdil, že roční rozpočet už spotřebovali. „Léčíme na dluh a jen spádové brněnské pacienty.

Komplexní onkologická centra nemohou léčit na základě ústního příslibu, že zdravotní pojišťovny nákladnou léčbu v centrech zaplatí. Lékař, který léčí všechny pacienty podle doporučených postupů, riskuje, že jeho pracoviště překročí paušální limit, pojišťovny léčbu nezaplatí, lékař přijde o práci a nemocnice zkrachuje. Pokud však lékař neléčí dle doporučených postupů, pak mu hrozí oprávněné žaloby ze strany pacientů kvůli postupu non lege artis,“ popsal možné scénáře předseda ČOS.

1)
Co je HTA? HTA (health technology assessment) je definováno jako systematické hodnocení vlastností a účinků zdravotnických technologií. Zabývá se jak přímými účinky těchto technologií, tak i jejich nepřímými a nezamýšlenými důsledky, přičemž cílem je získání informací pro rozhodování o zdravotnických technologiích
2)
Co je „zdravotnická technologie“?
Pod pojmem zdravotnické technologie jsou myšleny intervence, které mohou být využity při prevenci a podpoře zdraví, diagnostice a léčbě akutních a chronických onemocnění či při rehabilitaci. Mezi zdravotnické technologie se řadí: léky, lékařské přístroje, diagnostické a terapeutické metody, ale také systémy organizace zdravotnictví.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?