Se vznikem onkologického centra totiž počítá radními projednávaná koncepce zdravotnictví.
Zřízení tohoto ústavu doporučil i Výbor zdravotnictví Zlínského kraje. Poslední naděje na vznik centra je tak spojena s definitivním rozhodnutím ministryně zdravotnictví Milady Emmerové.
„Celé jednání mi připadalo poněkud zvláštní. Komisi jsme tlumočili veškerá stanoviska a rozhodnutí kraje v této věci. Ta je ovšem nebrala v úvahu. Neudala nám ani žádný důvod, proč se tak rozhodla,“ sdělil krajský zdravotní rada Jaroslav Lux.
Přitom podle směrnic Evropské unie by měly připadat na šest set tisíc obyvatel až čtyři onkologické přístroje. V kraji by tak měli mít lékaři k dispozici minimálně tři.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Zbytečně moc specializované péče v Praze Zlínský kraj potřebuje onkologické centrum |
„Zlínský region je bohužel jediný v republice, který dosud takové centrum pro léčbu nádorových onemocnění nemá. Navíc podle stanov komise můžeme podat novou žádost zase až za rok. Ztratíme tím spoustu času,“ posteskl si rada.
Celá věc mrzí i prvního náměstka hejtmana Libora Lukáše. „Každopádně je to výzva pro nové zastupitele, aby tento zájem kraje u státních orgánů co nejdříve prosadili,“ reagoval Lukáš.
Jednání komise se dotklo i ředitele Baťovy nemocnice Jaroslava Přehnala. Její
stanovisko označil za nekompetentní a nerozumné.
„Ve středu jsem zaslal ministryni doporučující dopis, aby rozhodnutí komise nepodepsala,“ sdělil Přehnal.
Situace se v konečné fázi nejvíce dotkne pacientů. „Loni jsem prošel několika cykly ozařování. Musel jsem jezdit až do Brna. Nemoc mě psychicky sužovala, navíc jsem nemohl mít nablízku své nejdražší - rodinu. Jsem sice chlap jak hora, ale několikrát jsem se kvůli tomu i rozbrečel,“ svěřil se Zlínským novinám Pavel M. ze Zlína, který léčbu proti rakovině loni podstoupil.
Gabriela Sluštíková, Zlínské noviny