Personální dopady kritika ombudsmana podle ministerstva neměla. Vedení léčebny již dříve výtky ochránce odmítlo a poukazovalo na to, že samo už některé věci upravilo.
„Pokud jde o samotný provoz léčebny, byla přijata uspokojivá opatření, která by měla vést k nápravě jednotlivých pochybení a předejít jejich opakování. Situaci budeme samozřejmě i nadále monitorovat,“ uvedl včera mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň s tím, že pochybení nežádala žádné personální změny.
Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová v červnu zveřejnila, jak nedůstojně se v léčebně zachází s pacienty a na nejasná pravidla v používání omezovacích prostředků. K medializaci, což je ze strany ochránce nejvyšší postih, sáhl ochránce poté, co na nedostatky opakovaně a bezvýsledně poukazoval od roku 2008.
„Ve šternberském zařízení například chybějí jasná pravidla pro používání omezovacích prostředků, síťových lůžek či psychofarmak. S některými pacienty je zacházeno nedůstojně a nejsou respektována jejich práva. Zatímco jiné léčebny dokázaly obdobná pochybení relativně rychle a bezproblémově odstranit, vedení léčebny ve Šternberku kritiku i doporučení k nápravě odmítá,“ popisovala Seitlová.
Vytýkala rovněž to, že pacientky na gerontopsychiatrickém oddělení byly kvůli používání nevhodného erárního oblečení běžně obnažené.
Ochránce popsal situaci takto: „Pacientky mají ústavní oblečení ,anděl', a to nejen ty, které tráví den na lůžku. Při návštěvě byly zastiženy ve společenském prostoru před televizí, jak jim různě posunuté košile nedůstojně odhalovaly pleny a tělo.“ Seitlová tvrdí, že na tuto nedůstojnou situaci ochránce upozorňoval již v roce 2008, léčebna však jeho doporučení ignoruje.
Podle ředitele léčebny Vladimíra Havlíka jsou síťová lůžka povoleným omezovacím prostředkem a personál je využívá podle stanovených pravidel. „Máme už pouze dvě síťová lůžka a je přesně stanoveno, v jakých případech se mohou použít. To posuzuje lékař. Pokud jde o oblečení, používáme naprosto standardní,“ uvedl včera Havlík.
Ochránce práv poukázal na to, že na mužském gerontopsychiatrickém oddělení, kde jsou ložnice pacientů v prvním patře a ostatní zázemí v přízemí, musejí pacienti podle ombudsmana celý den trávit v přízemí a nemají možnost jít během dne do svého pokoje. „Nutno podotknout, že v ostatních léčebnách se tato praxe neobjevuje,“ zmínila v červnu zástupkyně ochránce. „To jsme již změnili,“ reagoval v červnu ředitel.
Naplněn podle úřadu nebyl ani požadavek, aby pacienti, kteří nemusejí z důvodu nemoci trávit celý den na lůžku, účastní se terapií nebo tráví svůj čas ve společenské místnosti, nemuseli nosit oblečení podobné pyžamu. „Pokud je překážkou ke změně nedostatek peněz, doporučoval úřad ochránce práv obrátit se na zřizovatele nebo hledat jiné zdroje peněz. Opět se jedná o otázku, kterou jiné léčebny v republice nerozporují, nýbrž řeší,“ sdělila tehdy Jitka Seitlová.
Podle ředitele Havlíka, pokud má pacient vlastní oděv, chodí v něm. „Musí ho mít čistý. Rozhodně pacientům nebráníme, aby svůj oděv nosili, naopak je do toho nutíme,“ oponoval Havlík.
Kancelář veřejného ochránce práv zároveň vedení léčebny vytýkala, že pacient při příjmu musel dát spolu se souhlasem s hospitalizací také souhlas s blíže nespecifikovanými vyšetřovacími a léčebnými úkony.
„Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je přitom možno provést pouze se souhlasem pacienta a vyžadovat předem souhlas s veškerými zákroky je podle názoru ochránce nesprávné,“ zdůraznila zástupkyně ombudsmana.
K tomu vedení léčebny namítlo, že předem neumí předpovědět, která vyšetření budou zapotřebí.