Hypospadie neboli rozštěp močové trubice je vrozená vývojová vada močové trubice. Častější je u chlapců jako atypické vyústění močové trubice na vrchní stranu penisu. Může být spojena s extrofií močového měchýře. Hypospadie se objevuje nejčastěji mezi 6.–24. měsícem. Jedná se o častou vrozenou anomálii, kdy se nevytvoří distální močová trubice.
U žen je rozštěp močové trubice velmi vzácný. Vzniká buď jako lehčí forma rozštěpu klitorisu, nebo jako těžší forma rozštěpu celé přední stěny močové trubice.
Funkce dolních cest močových
Funkcí dolních močových cest je jímání a vylučování moči tvořené ledvinami. Močovody je moč dopravována do močového měchýře, který tuto shromažďuje a plní se. V době dosažení normální náplně dojde k pocitu na močení. Obsah močového měchýře je pak transportován močovou trubicí z těla (evakuace močového měchýře).
Funkce močového měchýře ( vesica urinaria)
Močový měchýř je dutý orgán, jehož stěny jsou tvořeny z velké části svalovinou. Jeho funkce je jímací. Je uložen v malé pánvi za stydkou sponou. Ústí do něj oba močovody (uretery) a vyúsťuje z něho močová trubice (uretra), a to v místě, které se nazývá trigonum. Svalovina močového měchýře má tři vrstvy ? zevní a vnitřní podélnou a cirkulární. Tyto vytvářejí sval s názvem musculus detrusor, který má vypuzovací funkci. Uzavírací funkci pak má sval sfinkterový (musculus sphincter vesicae). Oba svaly jsou vůlí neovladatelné. Další částí dolních cest močových je močová trubice, jíž se vyvádí moč z těla ven.
Kazuistika
Dnes již 24letá žena se narodila jako zdravé dítě. V dětství prodělala běžná dětská onemocnění. Od narození matka pozorovala, že dcera má potíže s malým, ale častým únikem moči přes den, občas pomočení v noci, jinak bez potíží. Matka důsledně dodržovala hygienické postupy a dbala na čistotu dítěte.
Pomočování se ale nelepšilo, dcera často plakala a byla neklidná a rozmrzelá. Rodiče s dcerou proto navštívili dětského lékaře – ten rozhodl, že na diagnostiku je ještě brzy. Dlouho se nic nezlepšovalo. Pravidelné kontroly byly bez efektu, rodiče dítě trpělivě sledovali a snášeli nic neříkající závěry dětského lékaře. Proto se rozhodli navštívit 6. 10. 1994 dětského urologa v Olomouci. Ten byl ve svých postupech důslednější a pacientku doporučil k hospitalizaci. Kromě stanovení rodinné anamnézy bylo provedeno klinické vyšetření, odběry krve, moči, kultivace, sono ledvin, uroflowmetrie, cystoskopie. Rtg odloženo pro nachlazení s teplotou.
Vyšetřením byla zjištěna epispadie uretry, inkontinence močová. Pacientka byla propuštěna do domácího léčení v dobrém stavu s tím, že další terapie bude řešena po překonání nachlazení. Po vyléčení dítěte a domluvě s dětskou klinikou byly dcera i s matkou opět hospitalizovány k dalšímu vyšetření a přesnému stanovení diagnózy.
Návštěva dětského urologa v Olomouci 14. 11. 1994 – přijata k dovyšetření. Vyšetření: odběr krve, moči, sono ledvin, CUG, IVP. Propuštěna domů s objednáním na operační řešení v Hradci Králové, kde došlo k další hospitalizaci a operačnímu řešení.
Hospitalizace na Urologické klinice, oddělení dětské urologie FN Hradec Králové ve dnech 24. 4.–9. 6. 1995.
Provedena běžná urologická vyšetření: odběry, urodynamické vyšetření (cystometrie) – malý močový měchýř, cystoskopie – rozštěpený klitoris, malý močový měchýř, dislokace a pootevření obou ústí více vpravo.
• 1. operace – rekonstrukce clitoridis et urethrae – plastika colli ves. urin. Sec.
Leadbetter – reimplantace ureteru sec. Cohen modif.
– epicystostomie Po operaci pacientka zajištěna ATB clonou bez komplikací, postupně odstraněn drén z rány a poté ponechána epicystostomie, po 3 týdnech začíná RHB/sed, rána zhojena per primam, ponechán drén, propuštěna do domácího ošetřování v klidovém režimu. Pacientka nesmí moc běhat a musí se důsledně sledovat odpad z drénu.
• 2. operace – rekonstrukce clitoridis et urinae – plastika colli ves. urin. sec. Leadbetter – reimplantace ureteru sec. Cohen modif.
– epicystostomie
• Hospitalizace nemocnice Šumperk 3. 8. 1995–16. 8. 1995
Přijata k zacévkování pro anurii po operaci VVV, prosakuje moč v místě po stomatu, pro nespolupráci provedeno v celkové anestezii. Druhý den cévka odvádí bez ucpávání a dítě je bez potíží, cévka zrušena. Pacientka propuštěna domů v dobrém stavu. Doma vystavována k močení dle domluvy po 2 hodinách přes den a v noci buzena pouze jednou. Pravidelné kontroly urologem.
• Hospitalizace k vyšetření v 18 letech ve FN Hradec Králové
Stav po operační korekci extrofie m. měchýře, doupravení zevního genitálu, klitorisu. Velmi dobrý efekt po korekcích. Kontroly urologa, sono minimálně 1x ročně, kontroly TK, moče chemicky i biochemicky, močového sedimentu, kreatininu.
Závěr
Dlouhá léta žena nepociťovala žádné obtíže. Věnovala se studiu, neměla pohybovou aktivitu, nebyla vystavena vyšší zátěži. Po ukončení studií nastoupila do zaměstnání, našla si partnera, začala cvičit a zvýšila tak fyzickou aktivitu. Začala trpět častějšími gynekologickými záněty a nechtěným únikem moči při kýchnutí, kašli, smíchu, při zatnutí břišních svalů. Navštívila proto gynekologa. Ten jí přeléčil zánět a odeslal k dovyšetření k urologovi. Nyní klientka trpí stresovou inkontinencí, která je řešena na urologii v Brně. Plánovaná vyšetření: urologické, urodynamické a PAP test – základní vyšetřovací metody úniku moči k průzkumu inkontinence, tato vyšetření vyhodnocují funkci dolních močových cest a funkci močového měchýře.
Do budoucna má žena dobré předpoklady pro kvalitní život, pokud nebude přehlížet příznaky a vzniklé potíže bude léčit včas. Nyní se cítí dobře, vede kvalitní život, pracuje, sportuje a potíže s inkontinencí řeší konzervativně. Těhotenství zatím neplánuje, ale do budoucna nevylučuje. Jizvy po četných operacích nevnímá jako vadu a nevadí jí.
Literatura u autorky
O autorovi| Helena Klimešová, Charita Šumperk, pospova@seznam.cz