Toto plnění ve prospěch pacienta lze poskytnout pouze v tom případě, když se současně sníží nárok na úhradu tohoto léčiva z prostředků veřejného zdravotního pojištění o blíže nespecifikovanou částku.
Praxe veřejných lékáren se tak vrátila před 1. prosinec loňského roku. Až do konce listopadu totiž některé lékárny dosahovaly soutěžní výhody tím, že na úkor veřejných prostředků regulační poplatky za recept vůbec nevybíraly, respektive je proplácely zpět pacientům cestou bonusových programů. Výše zmíněná novela zákona jim to dnes po čtyřech měsících opět umožňuje.
Lobisté uspěli
Popsaná legislativní změna je výsledkem lobistického úsilí těch provozovatelů veřejných lékáren, kteří svůj marketing před časem postavili a dnes už opět staví právě na faktickém obcházení regulačních poplatků v lékárnách.
Tento marketing je navíc částečně hrazen z veřejných prostředků. Pacient totiž nezaplatí žádný regulační poplatek, jeho výše se mu ale i tak započítává do zákonného limitu, po překročení kterého už neplatí žádné poplatky.
Protože tohoto limitu dosáhne rychleji i bez vlastní spoluúčasti, zdravotní pojišťovny tak za něj budou muset platit víc poplatků, než by bylo do této doby nutné.
Jedním z důvodů, kterým proti zákazu bonusů a darů při výdeji léků na předpis argumentovali, bylo údajné omezení konkurence mezi veřejnými lékárnami v případě, když budou tyto bonusy a dary zapovězeny. V tomto argumentu je podpořil i Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který se obával, že snížení konkurence mezi lékárnami by mělo neblahý dopad na pacienty.
Ponechme stranou nepochybně spornou skutečnost konkurence při výdeji léků hrazených z prostředků veřejného zdravotnictví, do kterého všichni pacienti přispívají podle stejných pravidel, ale marketingová zvýhodnění mohou objektivně využívat pouze někteří.
I proto je ve vyspělých evropských zemích konkurence v této oblasti nepřípustná. Ponechme stranou skutečnost, že omezení konkurence při výdeji léků na předpis zdaleka neznamená omezení konkurence mezi lékárnami jako takové. Volně prodejné léky, potravinové doplňky a další lékárenský sortiment ponechává pro konkurenci a marketing dostatek prostoru.
Bonusy nevytváří konkurenční tlak
Nejdůležitější jsou výsledky praxe zmíněných čtyř měsíců od prosince 2011 do března 2012, kdy se v ČR bonusy a dary při výdeji léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění neposkytovaly a ty mluví jasně, obavy ÚOHS se ukázaly být chybné: Praxe bez poskytování bonusů vedla k ještě intenzivnějšímu konkurenčnímu tlaku mezi lékárnami. Tento tlak byl ale přesunut do žádoucí oblasti. Při výdeji léků na předpis došlo navíc ke snižování doplatků léků, tedy ke snižování spoluúčasti pacientů. Naopak, ke zvýšení spoluúčasti pacientů povedou od 1. dubna 2012 platné změny.
Stejně tak se dá očekávat opětovný nárůst spotřeby (předepisování a výdeje) léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Obcházení smyslu regulačních poplatků v lékárnách totiž zruší efekt, pro který byly ministrem Julínkem zavedeny, a který také skutečně vyvolaly. Finanční nároky na systém veřejného zdravotnictví pro oblast lékové politiky tedy v nejbližší době opět vzrostou. To bude z hlediska státu, který jinde šetří doslova každou korunu, minimálně nelogické.
Mgr. Marek Hampel
Grémium majitelů lékáren