Naprostá většina poplatků bude téměř jistě zrušena. Nemocnice je dosud využívaly na nákup moderního vybavení.
Pacienti s nefunkčními ledvinami z Jesenicka už od konce loňského roku nemusí třikrát týdně dojíždět na dialýzu do padesát kilometrů vzdálené Opavy či Krnova. „Z peněz, které jsme vybrali na regulačních poplatcích, jsme koupili novou dialyzační jednotku,“ říká ředitel soukromé Nemocnice Jeseník Jan Jedlička.
Nemocnice na poplatcích získala loni tři miliony a letos počítala se stejnou sumou, kterou by dala například na dvě nové sanitky.
Těmto plánům je ale zřejmě konec. Poté, co již před časem poslanci odhlasovali, že od dubna neplatí poplatky děti do 18 let, v pátek „přitvrdili“. A odhlasovali normu, jež loni zavedené regulační poplatky buď zcela ruší, či výrazně omezí.
Dva zákony proti sobě
Ve sněmovně přitom v pátek panovala dosti nepřehledná situace. Poslanci totiž těsně po sobě schválili dva zákony o zrušení poplatků. Nejdříve kompromisní normu předloženou ČSSD, jež ruší poplatky pro děti do 19 let, sociálně slabé, invalidy a důchodce či dárce krve. Vzápětí však odsouhlasili i úplné zrušení poplatků, které navrhla KSČM.
I když se pak zákonodárci přeli, která z norem bude platit, pokud Senát obě schválí, tento scénář je velmi nepravděpodobný. Vzhledem k rozložení sil v horní komoře je téměř jisté, že ta obě normy smete. Ty se pak vrátí do sněmovny. A v něm s největší pravděpodobností odpůrci poplatků uspějí. Ve sněmovně mají přesně sto hlasů. Potřebný stoprvní jim dá lidovec Ludvík Hovorka, který se v pátek zdržel hlasování, ale poté uvedl, že příště zvedne ruku pro kompromisní normu ČSSD.
I když tedy poplatky nakonec pravděpodobně zůstanou v omezené podobě, jejich smysl se tak takřka úplně vytratí. Měly totiž především zabránit tomu, aby lidé, hlavně ti, kterých se nyní osvobození od poplatků bude týkat, zbytečně chodili k lékaři. Výběr poplatků tak klesne podle odhadů na necelou třetinu.
Přinesly deset miliard
„Poplatky mi ubraly dvacet procent pacientů. Návštěvy omezili ti, kterým prakticky nic nebylo a často si jen chtěli popovídat,“ potvrzuje pražský ortoped František Wurm, podle něhož se tak výrazně zkrátily objednací doby. „A mohli se objednat noví pacienti,“ dodává.
„O třetinu ubyl například počet pacientů, kteří chodili na pohotovost,“ souhlasí ředitel fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, podle něhož většina byla těch, kteří v pracovní době jen „neměli čas“.
„Z pohledu finanční krize to bude velmi složité. Já už nejsem schopná garantovat úroveň, kvalitu a dostupnost péče v té výši, v jaké je poskytována občanům v tuto chvíli,“ prohlásila ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. A připomněla, že českému zdravotnictví poplatky přinesly přímo pět miliard korun.
A dalších nejméně pět miliard nepřímo – lidé totiž omezením návštěv u lékaře nepodstupovali také zbytečná vyšetření. A například poplatky za položku na receptu zase snížily podle ministerstva zdravotnictví zhruba o 3,5 miliardy náklady na léky.
Ušetřené peníze pak stát mohl dát na léčbu nejvážněji nemocných pacientů. „Naše onkocentrum dostalo navíc sto milionů. Mohli jsme tak třeba pacientům předepisovat nové léky, které bychom si jinak nemohli dovolit,“ potvrzuje ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci Jiří Heger. A Všeobecná zdravotní pojišťovna uhradila o třetinu více operací kyčelního kloubu.
„Těch pět tisíc měsíčně na poplatcích, o které zase přijdu, mě nevytrhne. Peníze budou ale chybět v jiných oborech. Prodlouží se opět čekací doby v onkologických programech a na operace,“ potvrzuje ortoped Wurm (mimochodem: za peníze, jež vybral na poplatcích, koupil nové židle do čekáren a počítač). Biti budou ale podle něj i jeho pacienti. „Zase se zvedne počet návštěv a prodlouží objednací doby.“
Chceme kompenzace
Řada hlavně praktických lékařů byla zpočátku proti poplatkům. Podle prezidenta Lékařské komory Milana Kubka se obávali, že poplatky zhorší vztahy mezi nimi a pacienty.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.
Marek pokorný, Hospodářské noviny