Praktický lékař Jan Jelínek se dohodl se zdravotní sestrou, která pracuje v jeho ordinaci, že jí za jeden měsíc nedá výplatu. „Domluvili jsme se, že jí peníze dám později. Hrozilo, že mi vypnou telefon,“ vysvětluje.
V podobné situaci jako lékař z Prahy je více jeho kolegů. Také dostávají zaplaceno od Všeobecné zdravotní pojišťovny až s měsíčním zpožděním.
Většina říká, že zavírání ordinací nehrozí, ale potíže připouštějí. „Provoz zatím stačím pokrýt z plateb jiných pojišťoven,“ uvádí lékařka Irma Dvořáková z Karviné.
Podle statistik dostává v průměru privátní lékař od VZP měsíčně 96 tisíc. Platí z nich energii, mzdy a provoz ordinace. „Nezbývalo mi než jít do kontokorentu s šestiprocentním úrokem. Přirozeně mi ho pojišťovna neuhradí,“ uvádí Helena Fousková z polikliniky v Ostravě-Porubě.
Lékařská komora upozornila, že situace VZP, a tedy i platby, se ještě zhorší. Pokud to jde, mají si lékaři vytvořit finanční rezervu. „Kdybych se spoléhala jen na VZP, tak bych měla problém zaplatit sestru,“ uvedla rehabilitační lékařka Jiřina Luxíková z Prahy.
Dětský lékař Milan Kudym pro jistotu odložil nákup nových přístrojů. Polovinu jeho pacientů platí VZP. „Naštěstí jsem nemusel propustit sestru, jak to udělali o prázdninách kolegové z venkova.“
Někteří lékaři řeší platební neschopnost měsíční dovolenou. „Zastupuje je někdo jiný, takže to pacient nepocítí,“ uvedl šéf sdružení dospělých praktiků Jelínek.
Předsedkyně sdružení dětských lékařů Hana Cabrnochová varuje, že se úsporná opatření lékařů mohou projevit na kvalitě péče. „Mohou používat starší, levnější metody léčby, omezí péči po ordinační době,“ uvedla.
Oční lékař Janko Lešták z Prahy na druhou stranu tvrdí, že někteří lékaři si na nedostatek financí stěžují neoprávněně. „Podívejte se po doktorech, kteří skuhrají, v jakých autech jezdí,“ soudí. Podle něj zdravotnický systém doplácí na to, že někteří lékaři nejsou dostatečně odborně na výši.
„Pacient jde nejprve k jednomu doktorovi, ten si neví rady, tak ho pošle k dalšímu a nakonec skončí u nás. To vše platí pojišťovna,“ popisuje Lešták. „Stockholmu, který má 800 tisíc lidí, stačí jedna oční klinika s osmi lůžky. V Praze máme šest klinik se stovkou lůžek.“
Pokud stát neodkoupí dluh pojišťoven, hodlá lékařská komora vybírat peníze od pacientů. „Vyzvu pacienty k sepsání dobrovolné darovací smlouvy. Ročně tisíc korun,“ uvedl Kudym.
Většina lékařů se shoduje na tom, že nasypání peněz do zdravotnictví nic neřeší. „Není normální, když všichni nejdražší pacienti jsou u VZP,“ uvedl Jelínek. Lékaři už přemlouvají pacienty, aby se zaregistrovali jinde.
Kvůli finančním potížím ve zdravotnictví včera o sobě dali vědět dodavatelé lékařských pomůcek. Asociace CzechMed podala žaloby na nemocnice, které dluží za zboží.
Viktor Meca, Hospodářské noviny, 24.09.2003