Organizace péče o těhotné je v ČR podle odborníků málo efektivní

25. 11. 2015 8:18
přidejte názor
Autor: Redakce
Organizace péče o těhotné a novorozence v Česku je podle gynekologické společnosti málo efektivní. Neexistuje zdroj spolehlivých dat, kolik těhotných podstoupí screeningové programy, a nejsou ani informace, u kolika z nich byl v těhotenství zjištěn zdravotní problém a jak byl vyřešen.


Novinářům to řekl předseda společnosti, ředitel pražského Ústavu pro matku a dítě docent Jaroslav Feyreisl.

Řešení podle odborné společnosti má přinést národní registr ukazatelů péče, který propojí data od lékařů, zdravotních pojišťoven a statistiků. Jeho vznik a propojení s daty pojišťoven mají umožnit zdravotnické novely.

„V tuto chvíli doporučujeme nějakou strukturu péče, nějaké screeningové programy, ale ve skutečnosti nevíme, jak jsou tato naše doporučení opravdu efektivní a prospěšná těhotným ženám,“ vysvětlil vedoucí lékař centra fetální medicíny porodnicko-gynekologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Marek Ľubušký.

Pokud budou mít lékaři k dispozici data z registru, získají podle Feyreisla i lepší představu, zda to, co je doporučeno, se skutečně provádí, jak je to efektivní a prospěšné ženám, a nakolik efektivně jsou využity peníze vynaložené na tuto péči.

Těhotné ženy v Česku jsou do porodu v průměru třináctkrát vyšetřeny lékařem, což je podle odborné společnosti u většiny zbytečné. Tolik vyšetření ženy jinde na světě běžně prý nepodstupují.

Dosavadní systém péče o těhotné, tzv. prenatální péče, vychází v ČR ze světových doporučení z roku 1929. Podle odborné společnosti je potřeba ho změnit - už v první třetině těhotenství by všechny ženy měly podstoupit vyšetření, která určí míru rizika rozvoje těhotenské cukrovky, vrozených vývojových vad plodu či předčasného porodu.

Ženám bez rizika by se počty kontrolních návštěv u lékaře snížily, podstupovaly by jen klíčová vyšetření společná všem. Ženy s rizikem by měly jiný systém kontrol i vyšetření. Lékaři by u nich zavedli také včasnou léčbu, aby se problém nerozvinul a dítě se narodilo zdravé.

Jako příklad uvedl preeklampsii, která se projevuje zvýšeným tlakem, ztrátou bílkoviny z moči a v nejzávažnějších stavech může ženu i ohrozit na životě. Pokud se u ženy toto riziko potvrdí a začne od počátku těhotenství užívat v určité dávce aspirin, riziko rozvoje preeklampsie se sníží až o 50 procent. Naproti tomu rozvinutá preeklampsie se řeší předčasným ukončením těhotenství, aby žena přežila, a narodí se nezralý novorozenec, což pro něj může znamenat zdravotní následky pro celý život.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?