Lékařské přednášky byly rozděleny do tří sekcí. První se zabývala totálními náhradami kolenního kloubu, druhá totálními náhradami kyčelního kloubu a třetí byla věnována onkologické tématice a technickým novinkám. Vybrali jsme z řady zajímavých přednášek.
Zkušenosti s totální náhradou kolenního kloubu
MUDr. Petr Fulín z Ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol Praha referoval o dlouhodobých výsledcích totální náhrady kolenního kloubu typ SVL Beznoska. První implantace byla provedena na klinice autorů sdělení 23. června 1997. V období od června 1997 do května 2014 byla tato náhrada použita celkem 2037krát u 1864 pacientů, z nichž 173 bylo operováno oboustranně. Soubor obsahoval 672 mužů a 1365 žen ve věkovém rozmezí 31-87 let. Průměrný věk v době operace činil 70 let. „Nejčastějšími indikacemi k TEP SVL byla artróza (88 %), dále revmatoidní artritida (7 %) a posttraumatická artróza (2 %). Průměrný rozsah hybnosti se pohyboval mezi 0-110 stupni. Maximální flexe 110 stupňů bylo dosaženo u 503 případů. Klinické hodnocení pomocí skórovacího systému Knee Society Score (KSS), se pohybovalo v rozmezí 25-100. Jako výborných bylo klasifikováno 80-100 (1833 pacientů), jako dobrých 79-70 (143), uspokojivých bylo 69-60 (41) a špatných méně než 60-20 případů. Průměrné KSS bylo 88,6. K infekčním komplikacím došlo celkem 17krát, což činí 0,85 procenta z uvedených případů. Jeden případ byl léčen konzervativně, 1krát byla provedena jednodobá reimplantace, ve 14 případech dvoudobá reimplantace a 1krát extrakce a artrodéza. K aseptickému uvolnění došlo v 16 případech, k perioprotetické fraktuře v 8, radiolucentní projasnění pod tibiální komponentou bylo zaznamenáno 51krát, luxace a subluxace pately 5krát, luxace a subluxace TEP 2krát, nestabilita s nutností výměny PE vložky 6krát, nestabilita kloubu 2krát, progredující varizace vyžadující reimplantaci 1krát a artrofibróza s nuutností revize 1krát. Bolest přední části kolenního kloubu řešili autoři 6krát operačně, 2krát konzervativně. K omezení hybnosti došlo 2krát z důvodů rigidity, v 1 případě bylo nutné po redresu provést replantaci. Flekční kontraktura byla zaznamenána 19krát. V 6 případech došlo k trombóze operované končetiny, jednou dehiscenci rány a v jednom případě došlo k prodloužení kožního hojení. Uvedené výsledky prokázaly, že systém SVL disponuje jednoduchým, logickým a sofistikovaným instrumentáriem s dobrou shodou šablon, zkušebních a originálních komponent. Jeho výhodou je rovněž široká škála velikostí a moderní design. „Totální náhrada kolenního kloubu SVL Beznoska představuje spolehlivou, ekonomicky výhodnou, klinicky vyzkoušenou endoprotézu s výbornými funkčními výsledky,“ uzavřel MUDr. Fulín.
Individuální onkologické implantáty
Na toto téma hovořil prim. MUDr. Ivo Kofránek z Ortopedické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. Úvodem zmínil chirurgické možnosti řešení zhoubných nádorů v oblasti kolenního kloubu, tedy amputaci, resekční dézu či totální náhradu kolenního kloubu (TEP). Indikace k tumorózní TEP záleží na typu nádoru, věku, rozsahu, vztahu nádoru k cévám a k nervům i ke kloubní dutině. „Prioritní je však vždycky dodržení zásad onkologické radikality, dalším problémem je pak rozsah resekce, včetně rozsahu resekce měkkých tkání, respektování nervově cévních struktur. Důležité je krytí endoprotézy měkkými tkáněmi, zejména resekuje-li se proximální tibie, kde toto bývá problém. Z technických potíží, které mohou nastat, je nejzávaznější fixace komponent, stabilita endoprotézy a při resekci proximální tibie reinzerce lig. patellae.“ Autor dále uvedl, že v letech 1979-2013 bylo na jeho pracovišti provedeno 98 primárních implantací tumorózní totální náhrady kolenního kloubu. Ve 45 případech se jednalo o osteosarkom, o MFH v 16 případech, o chondrosarkom ve 13 případech, o EWSA v 7 případech a o metastatické postižení v 8 případech. Resekce distálního femuru byla provedena 75krát a resekce proximální tibie 23krát. Prvními užívanými implantáty byly náhrady firmy Poldi (celkem 5krát), dále náhrady firmy Johnson&Johnson (11krát), CMS (33krát), ProSpon (4krát) a náhrady firmy Beznoska (25krát). V závěru autor konstatoval, že dlouhodobé výsledky s použitím implantátů druhé a dnes již třetí generace jsou velmi dobré.
Stanislav Beznoska (vpravo) s prof. Bartoníčkem