Předčasný porod může nastoupit po předtermínovém odtoku plodové vody, neléčených nebo neúspěšně léčených předčasně nastupujících děložních kontrakcích, ale také jako následek krvácení v těhotenství. Za předčasný pokládáme porod od ukončeného 23. týdne gravidity. U porodů ve 24. - 27. týdnu volíme vždy individuální postup ve spolupráci s pediatrem - neonatologem. Způ-sob a termín ukončení každé gravidity určí vedoucí lékař porodního sálu. Naše zařízení disponuje oddělením pro novorozence, kde je poskytována komplexní intenzívní a resuscitační péče nedonošeným dětem s porodní hmotností pod 1500 gramů, se závažným ohrožením životních funkcí, vyžadujícím umělou plicní ventilaci.
Téměř každá těhotná s hrozícím předčasným porodem z regionu Slezska je převezena po předchozí telefonické domluvě do perinatologického centra na naší klinice. Při přijetí pacientky na oddělení jsme si vědomi, že je ve velkém stresu, jak z důvodů obavy o dítě, tak z cizího neznámého prostředí a v neposlední řadě i z odtržení od nejbližších příbuzných. Proto se snažíme již od počátku o vytvoření co největšího množství kladných momentů a odstranění rušivých, psychicky zatěžujících.
Po vstupním kardiotokografickém záznamu a vyšetření lékařem, který určí strategii léčby, ukládáme pacientku podle jejího aktuálního stavu na observační pokoj, který je součástí porodního sálu. Problematice kontaktu s pacientkou věnujeme zvýšenou pozornost. Na observačním pokoji je v rozhovoru seznámena s organizačními a provozními podmínkami - to je možnost návštěv, dietní režim, rehabilitace, relaxace - vše se zřetelem na stav pacientky.
Odtok plodové vody před 32. týdnem
Jedná-li se o odtok plodové vody před 32. týdnem, kromě ordinací velkou pozornost věnujeme sledování známek infekce. Proto se denně odebírá krev na krevní obraz a C-reaktivní protein, zaměřujeme se na sledování fyziologických funkcí (TK, P, T) a kardiotokografické záznamy. Podáváme antibiotika, zpravidla Ampicilin inj. (nebo cíleně podle citlivosti). V ostatních případech se antibiotika podávají zpravidla po 12 hodinách po odtoku plodové vody. Dále se u předčasného porodu do 32. týdne gravidity aplikuje steroidní terapie jako profylaxe RDS plodu. Jedná se hlavně o preparát Dexona inj., denně podáváme 8 mg po dobu tří dnů. Další kúra se opakuje za týden.
Předčasná děložní činnost
U pacientek s předčasnou děložní činností nasazujeme po vstupním kardiotokografu a vyšetření většinou tokolytickou infúzní terapii (Partusisten, Gynipral). Dále monitorujeme ozvy plodu a fyziologické funkce. Při pohybu těhotných na observačním pokoji se snažíme o jejich celkové zklidnění, protože základní podmínkou úspěšné léčby je fyzický a duševní klid. Dojde-li ke zklidnění děložních kontrakcí, zpravidla se přechází na perorální tokolytickou léčbu, a to ve 4 nebo 6hodinových intervalech. Pokud je pacientka nadále bez obtíží, bývá druhý den se sesterskou překladovou zprávou přeložena k dalšímu sledování na oddělení patologického a rizikového těhotenství. Tam ji ukládáme tak, aby ležela s těhotnou, u které byla léčba úspěšná. Pokud užívají antibiotika a tokolytika, snažíme se o to, aby je dostávaly ve stejnou dobu a nebyl narušován noční spánek.
Každodenní návštěvy mohou přispívat ke zlepšení stavu. Informujeme příbuzné, jak mají s pacientkou hovořit. Spíše podpořit, nezatěžovat rodinnými a pracovními problémy.
Na sále
Pacientky s běžícím předčasným porodem jsou překládány na porodní sál. V tomto případě je nezbytné kontinuální monitorování ozev plodu, zajištění periferní žíly s infúzí Partusistenu a vedení porodu tak, aby nedošlo k deceleracím ozev plodu pod 100/min. a k překročení amplitudy kontrakcí nad 60 torrů. Po zajištění těchto základních požadavků informujeme novorozenecké oddělení z důvodů včasného zajištění intermediární či intenzívní péče.
Velkou snahou v těchto případech je zaměření zejména na psychoprofylaktickou přípravu k porodu, jejímž cílem je snížení úzkosti a strachu z porodu.
Ošetřovatelská péče po porodu
Ještě před porodem je třeba včas informovat novorozenecké oddělení. Během druhé doby porodní matku slovně koordinujeme s přihlédnutím na stav plodu a provedeme dostatečnou epiziotomii. Po porodu předáváme novorozence k ošetření týmu pediatrů, jehož prvořadým úkolem je zabránit tepelným ztrátám. Novorozenec bývá umístěn pod tepelný zářič, pokožka je šetrně osušena nahřátými rouškami. Podle aktuálního stavu nedonošeného novorozence se provádí odsátí úst, hltanu a nosních průduchů. K tomuto účelu jsou v boxu k dispozici pro první ošetření novorozence sterilní odsávačky, sterilní voda pro zvlhčení kanyly a sterilní maska. Dále se pak provádí (za dodržení všech podmínek) asepse a ošetření pupečníku sterilní svorkou z umělé hmoty. Dětská sestra nakonec provede označení totožnosti novorozence a podle naléhavosti ho zváží a změří.
Snahou porodní asistentky je v této chvíli matku celkově uklidnit a zhruba informovat o zabezpečení dítěte. Před jeho překladem na oddělení pro patologické novorozence má pacientka možnost si ho ještě prohlédnout, pediatr ji informuje o jeho aktuálním stavu, další prognóze a eventuální možnosti hospitalizace matky na oddělení pro patologické novorozence.
Mezi hlavní patologické stavy a přidružené komplikace novorozenců patří infekce. Kromě dodržování podmínek asepse a pomůcek na jedno použití je nutná další prevence nozokomiálních nákaz. Tím hlavním je dezinfekce rukou veškerého personálu. Pacientka ještě 2 hodiny zůstává na porodním sále, kde sledujeme fyziologické funkce, krvácení a výšku děložního fundu. Poté je přeložena se sesterskou překladovou zprávou většinou na oddělení šestinedělí.
Po stabilizaci dochází maminka za svým dítětem na novorozeneckou JIRP nebo oddělení pro patologické novorozence, kde je opět poučena o dalším postupu, možnosti hospitalizace, návštěvách otce, kojení a podávání informací o stavu dítěte.
Ze zdravotnického personálu věnuje mamince nejvíce času porodní asistentka. Vedle profesionálních schopností jí dává též oporu, porozumění a pečuje o její emocionální stav.
Foto Jana Gojová
