Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by stát měl zdravotnictví tyto peníze vrátit. Koalice zatím řešila jen dvoumiliardový výpadek, který postihne letos nemocnice po zrušení poplatků.
Měnovou intervenci provedla vláda v listopadu 2013, kurz koruny vůči euru oslabil z 25 na 27 korun za euro. Dopady tohoto kroku rozděluje ministerstvo zdravotnictví na přímé a nepřímé. Mezi přímé řadí nárůst cen léků, přístrojů a jiné zdravotnické techniky nakupované v zahraniční měně. Dále pak přecenění rezerv poskytovatelů a pojišťoven držených v zahraniční měně. Mezi nepřímé efekty patří zamýšlené oživení ekonomiky, které přinese dodatečné příjmy zdravotnímu systému skrze vyšší mzdy a větší zaměstnanost.
„Přesné vyčíslení dopadů je téměř nemožné, jelikož ministerstvo zdravotnictví nemá data o expozici poskytovatelů vůči zahraničí. Co se týče efektu přecenění rezerv, lze tvrdit, že dopad na zdravotní pojišťovny je zanedbatelný, jelikož žádné rezervy v zahraniční měně nedrží. Údaje o měnových rezervách poskytovatelů nemá ministerstvo k dispozici,“ uvádí zpráva.
Pro vyčíslení efektu zdražení zahraničních nákupů vychází ministerstvo z dat o hospodaření nemocnic za rok 2012, protože rok 2013 není ještě uzavřený. Výdaje nemocnic tvoří naprostou většinu výdajů ovlivnitelných kurzovou změnou. V roce 2012 náklady nemocnic na léčiva, zdravotnické prostředky a odpisy (náklady na investice) tvořily 40,3 miliardy korun. Jelikož oslabení koruny bylo osmiprocentní, lze vyčíslit maximální možný nárůst výdajů nemocnic na 3,2 miliardy, uvedlo ministerstvo.
Aktuální nárůst výdajů je pak dán vynásobením této částky procentuální expozicí nemocnic vůči zahraničí. Zároveň je třeba zohlednit zmírněný efekt devalvace daný českou distribuční sítí. Předběžné údaje Českého statistického úřadu z února 2014 odhadují meziroční zvýšení cen léků o jedno procento. „Celkový efekt devalvace tak činí velmi zhruba ztrátu zdravotního systému ve výši 400 až 1,3 miliardy korun,“ shrnula zpráva.