Radovat se, že plicní onemocnění SARS už definitivně odeznívá, dnes ještě není na místě.
„Boj proti SARS ještě neskončil. Tato nemoc se může vrátit,“ citovala agentura Reuters slova Henka Bekedama, specialisty Světové zdravotnické organizace.
Boj proti SARS závisel hlavně na tradičních, dalo by se říct „vězeňských“ postupech. Nemocní pobývali samozřejmě v izolaci na uzavřených odděleních nemocnic. Také lidé, kteří se s nimi mohli setkat, byli drženi v přísné karanténě. K tomu se přidaly obavy turistů, kteří raději necestovali do míst s výskytem SARS, čímž se rovněž omezilo šíření viru.
Léto brzdí epidemii
K zastavení infekce však podle vědců mohla významně přispět skutečnost, že virus nedobře přežívá v horku. (Oproti tomu teplota v chladničce viru nevadí.) Infekce se přenášela vdechnutím kapének vykašlaných nemocným, ale často jenom tím, že se člověk dotkl některého předmětu, například kliky u dveří, s nímž předtím přišel do kontaktu pacient.
Pokud se SARS objeví v době chřipkové sezóny, bude obtížné ihned rozeznat, který nemocný má prostě chřipku, a který SARS. |
Léto a jeho vyšší teploty v Číně, Kanadě i dalších místech, kde se nemoc objevila, pak zřejmě přenos viru ztížilo. S blížícím se podzimem a poklesem teplot se tedy mohou podmínky pro jeho nové šíření zase zlepšit.
Lékaři se už lekají toho, že pokud se SARS objeví v době chřipkové sezóny, bude obtížné ihned rozeznat, který nemocný má prostě chřipku, a který SARS, jehož projevy jsou zpočátku chřipce podobné. Všechny pacienty s onemocněním dýchacích cest prostě nepůjde izolovat.
„Navíc se pak nemocnice mohou stát nebezpečným místem, kde se pacienti s chřipkou mohou nakazit nemocí SARS od lidí, které tam potkají,“ varoval v časopise New Scientist lékař Timothy Rainer z hongkongské nemocnice prince z Walesu.
Kde se vzal?
Odkud by se nebezpečný virus mohl vynořit? Pravděpodobně ze zvířat. Například viry chřipky přenášejí ptáci a prasata, v jejichž těle se mikroorganismy vyvíjejí a mutují, aby pak s novou silou napadly lidi s nepřipraveným imunitním systémem.
Něco podobného by mohlo být i případem viru SARS. Jeho rezervoárem jsou podle současných předpokladů cibetky, mývalové a fretky, v jejichž těle byl nalezen. Tato zvířata jsou v Číně oblíbenou pochoutkou. První případy onemocnění se objevily u osob, které se podílely na jejich kuchyňské úpravě.
Potíž je v tom, že vědci našli tento virus ve zvířatech na trhu, ale nikoli v těle živočichů žijících v přírodě. Nelze proto zatím vyloučit možnost, že se zvířata mohla nakazit od jiného živočišného druhu chovaného lidmi nebo přímo od lidí, kteří se nakazili zatím neznámo kde.
Riziko nekončí
Ukazuje se také, že virus již dokáže přežít v některých lidech, u nichž se však nevyvine onemocnění v plné síle. Několik takových případů objevili lékaři v Kanadě. Zatím se zdá, že tito přenašeči viru nemohou nakazit jiné lidi. Existují však dvě rizika.
První - že s příchodem chladnějších dnů se virus od přenašečů začne snáze šířit. A druhé - že virus zmutuje do nebezpečnější přenosné podoby přímo v lidském těle.
Zatím tedy vědcům nezbývá, než pečlivě sledovat situaci a usilovně hledat dosud chybějící účinný lék.
MILNÍKY NEMOCI SARS Listopad 2002: První případy záhadného onemocnění dýchacích cest se objevily v jihočínské provincii Kuang-tung. Čínské úřady se však rozhodly pro metodu zatajování, takže svět nebyl varován. 11. února 2003: Teprve nyní čínské ministerstvo zdravotnictví informovalo o nemoci Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Stalo se tak až poté, co se experti WHO o chorobě dozvěděli z neoficiálních zdrojů. 21. února: Lékař z provincie Kuang-tung se ubytoval v hotelu v Hongkongu a nakazil zde 16 lidí, kteří nemoc dále rozšířili do Hanoje, Toronta a Singapuru. 28. února: Carlo Urbani, lékař WHO v Hanoji, který léčil pacienta nakaženého v Hongkongu, poznal, že jde o novou nemoc a dal jí název těžký akutní syndrom dýchacích cest (s anglickou zkratkou SARS). 12. března: WHO vydává celosvětové varování. 29. března: Urbani, který nemoc první popsal, umírá na SARS v Thajsku. 16. dubna: Výsledky třinácti světových laboratoří potvrzují, že virus odpovědný za SARS nebyl dosud lékařské vědě známý a patří do skupiny koronavirů (vylučují se tak předchozí mylné klasifikace). 30. června: WHO oznamuje, že poslední dva týdny nebyla zaznamenána nová nákaza. Protože inkubační doba nemoci je kratší, lékaři doufají, že epidemie skončila. Do té doby bylo nakaženo 8450 lidí ve více než třiceti zemích, 810 z nich zemřelo. 14. srpna: V Torontu na SARS umírá lékař Nestor Yanga, který se už dříve nakazil zřejmě od pacientů. V ošetřování stále zůstalo dalších devět osob. 16. srpna: Čínská tisková agentura informuje, že poslední dva pacienti, kteří měli SARS, se uzdravili a byli propuštěni z nemocnice v Pekingu. (Už koncem července ovšem čínský prezident Chu Ťin-tchao prohlásil Čínu za zemi bez SARS…) Pramen: New Scientist, Reuters, AP |
Josef Tuček, Hospodářské noviny, 28.08.2003