Venezuela se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, z níž opozice i řada expertů viní socialistickou hospodářskou politiku autoritářské vlády Nicoláse Madura. Už v roce 2016 přijal opozicí ovládaný parlament zákon o řešení humanitární krize v zemi, který ale nejvyšší soud po stížnosti Madurovy vlády zneplatnil. Zdůvodnil to tím, že zákon "uzurpuje kompetence" vlády v zahraniční politice.
Opozice se minulý měsíc pokusila dostat do země humanitární pomoc, kterou shromáždily USA a další země u hranic v Kolumbii a Brazílii. Madurova vláda ale uzavřela hranice a poslala k nim vojáky, aby dodávky potravin do země nepustili. Maduro humanitární pomoc označil za pokus o americkou intervenci a prohlásil, že potraviny od USA jsou "zkažené a kontaminované".
Zpráva OSN rovněž konstatovala, že kvůli nedostatku potravin a léků uteklo už z Venezuely 10 procent jejích obyvatel (asi 3,4 milionu lidí) a že každý den zemi opustí na 5000 Venezuelanů. Ze země utekla rovněž asi třetina jejích lékařů (na 22.000) a tisíce dalších odborníků, včetně expertů na energetické sítě.
I kvůli nedostatku odborníků a hlavně kvůli dlouhodobě zanedbané energetické infrastruktuře se Venezuela potýká už několik let s výpadky elektřiny. Madurova vláda je ale označuje za "teroristické útoky" a snahu USA a opozice ji svrhnout.
Na přerušování dodávek energie jsou Venezuelané zvyklí, tento měsíc ale postihly celou zemi dva rozsáhlé a několikadenní výpadky, kvůli nimž vláda vyhlásila několik dní pracovního a školního volna. Uzavřeny byly proto i obchody, banky, v Caracasu nejezdilo metro, v řadě regionů nefungoval internet ani telefonní spojení. Obyvatelé Caracasu tento týden například zaplnili dálnici za městem, když hledali signál, aby se spojili se svými blízkými. V některých regionech také zaznamenali případy rabování obchodů či pekáren.