PRAHA -
K běžným příkladům patří předávání informací o novorozencích pojišťovacím agentům nebo telefonické poskytování údajů o pacientech neoprávněným osobám.
„Vyskytují se ale i takové excesy, jako například uložení výsledků vyšetření pacientů v otevřené registrační skříni na chodbě nemocnice, volně přístupné všem kolemjdoucím,“ uvádí se ve zprávě.
Nedostatky ve skladování informací
Další nedostatky zjistil úřad v systémech uchovávání dat. Kontroloři například narazili na situaci, kdy jedinečné údaje o pacientech sice byly zálohovány na CD-ROM, ale tyto záložní disky byly uloženy v téže budově jako počítačové servery. Při případném požáru tedy hrozila absolutní ztráta dat.
Přístup zdravotnického personálu do nemocničního informačního systému sice bývá podmíněn autorizací a heslem, jeho změna však není vyžadována, uvádí se také ve zprávě. Neudržitelná je rovněž situace, kdy lékař odběhne k pacientovi, zatímco zůstává neodhlášen a na obrazovce počítače zůstává plný přístup do systému.
Závažným problémem v uplynulém roce bylo doplňování údajů do národních zdravotních registrů. Podle úřadu pro ochranu osobních údajů po celý rok předávala zdravotnická zařízení data pacientů do registrů nezákonně a jsou tak ohrožena sankcemi a jejich pracovníci vystaveni riziku trestního stíhání.
Rozsah předávání údajů totiž stanovovalo ministerstvo zdravotnictví vyhláškou, zákon ho však k vydání takové vyhlášky nezmocnil.
Stejný problém zdravotníkům hrozí i letos, pokud se budou řídit vyhláškou, kterou ministerstvo vydalo 15. prosince loňského roku.
„Bude-li (vyhláška) ze strany zdravotnických zařízení respektována a naplňována, bude se opět jednat o postup nezákonný a v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů“, varuje zpráva.
Proto minulý týden Česká lékařská komora vyzvala lékaře, aby zatím neodesílali hlášení s osobními údaji pacientů do registru. Měli by je zadržet do doby, než bude situace upravena zákonem. Jeho novela čeká na podpis prezidenta.
ČTK