„Bude to pracoviště velmi prestižní, protože právě výzkum krevních nádorových onemocnění, o které by se jednalo, je jedna z prioritních oblastí, a to nejenom v České republice,“ podotkl Močkoř.
Cílem podel něho je, aby se ostravská Biobanka v budoucnu stala centrálním pracovištěm, kde by se uchovávaly vzorky i z okolních států. Jejich počet by se tak v příštích letech výrazně zvýšil. „Sběr vzorků pro klinický výzkum, zejména těch nádorových onemocnění krve, je samozřejmě vázán na výskyt těchto nemocí. Výskyt v jedné zemi je vždycky omezen. Tento sběr má smysl dělat pro daleko větší region, jako je i Polsko, Slovensko, případně Rakousko,“ podotkl Močkoř. Podle něj by k získanému materiálu měly přístup i mezinárodní týmy. Kromě odborníků bude nutné chystané výzkumné pracoviště rovněž přístrojově vybavit, což bude podle Močkoře stát řádově desítky milionů korun.
Vedle Biobanky chystá univerzita ve spolupráci s kanadskou University of Alberta a americkou University of Arkansas a českými výzkumnými pracovišti další významné výzkumné centrum zaměřené na biomedicínský výzkum. „V současné době připravujeme s pracovníky zmíněných zahraničních univerzit podklady pro uzavření dohod o spolupráci a vytipovávají se specialisté, kteří se budou na činnosti tohoto pracoviště podílet,“ řekl Močkoř. Centrum by mělo být umístěno v plánované dostavbě areálu Přírodovědecké fakulty ve Slezské Ostravě. Vznik a provoz centra by měl stát okolo 200 milionů korun.
Dalším připravovaným rozsáhlým vědeckým projektem bude výzkum zaměřený na vliv kvality ovzduší na zdravotní stav obyvatel, jehož náklady univerzita odhaduje na zhruba 100 milionů korun. Spolupracovat na něm chce s Masarykovou univerzitou a britskou University College London. „Ostravsko a vůbec celý region je z tohoto hlediska problematický a je jasné, že pokud nemůžeme výrazně snížit množství prachu a emisí, tak se pokusíme alespoň se podívat na to, co by se dalo dělat s tím, aby nás prach a emise takovým způsobem neovlivňovaly a nevedly k té nemocnosti,“ uvedl Močkoř.
Na všechny chystané projekty by univerzita ráda získala evropské dotace z nového plánovacího období pro roky 2014 až 2020. Dosud z operačních programů získala více než miliardu korun a s obdobnou sumou počítá i v dalším období. Pro všechny výzkumy už univerzita posiluje zahraniční část svého týmu vědeckých a pedagogických pracovníků. Do Ostravy by tak měli přijít například specialisté z USA, Ruska či Ukrajiny.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).