Kabinet by se měl podle předkládací zprávy k návrhu postavit na pondělním zasedání neutrálně.
Zpráva vychází z postoje ministerstva práce a sociálních věcí. Poukazuje na to, že k navrhovanému zrušení karenční doby se zavázala i vláda v koaličním prohlášení, podmínila to ale souhlasem zaměstnanců i zaměstnavatelů. Proti se stále staví například Svaz průmyslu a dopravy. Zásadní nesouhlas s návrhem vyslovilo i ministerstvo financí, podle něhož by předloha vedla k prohloubení rozpočtového deficitu.
Výhrady má ministerstvo práce ke snížení sazby na nemocenské pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Znamenalo by to snížení příjmů státního rozpočtu o zhruba 2,4 miliardy korun ročně. Přebytek účtu nemocenského pojištění, který loni dosáhl 3,2 miliardy korun, by se tak snížil na 0,8 miliardy korun.
„Již by nestačil na pokrytí připravovaných záměrů vlády v oblasti nemocenského pojištění, jako je zavedení otcovské nebo rozšíření okruhu osob s nárokem na ošetřovné,“ uvedlo ministerstvo. Dodalo, že na tyto změny bude třeba kolem 1,5 miliardy korun.
Snížení odvodů se do novely dostalo kvůli námitkám zaměstnavatelů, ale i vládní KDU-ČSL a hnutí ANO. Sociální demokraté v předloze původně navrhovali snížení jen o 0,1 procentního bodu, senátní výbory ale doporučily snížení zdvojnásobit.
Návrh počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i v prvních třech dnech jejich pracovní neschopnosti. Kritici poukazují na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.